O starých lidech se říká: „Staří íudia majú zuby v žaludku" (dobře tráví, třebas nemají čím kousati). — Ženy nemají nikdy zaháleti,, proto Slovák o nich říká: „Žena, ak nemá čo robiť, nech pára a znova šije." — O krásných dívkách je slovenské přísloví výstražné: „Na biele pazderie rádi psi líhajú" (ukazuje na nebezpečí krásy). — U ženy Slovák si přeje hlavně, „aby malá oči a ruky." — O zlé ženě (snad z písně vzato): „Štyry volky sivé, chytro sa to minie, ale mrcha žena dlho trvať bude." — Pro řeči odporné slovenská žena nejspíše bývá bita, proto se říká: „Ženu jazyk bije."

IV. O ceně příbuzenství: „Ak máš meštck ako tel'a, máš rodinu í priatel'a; ak máš meštek ako lata, nemáš sestry ani brata." — Synové sňatkem více se rodičům odcizují než dcery: „Kdo má céry, má rodinu; kdo má synov, má cudzinu." — O zlém sousedovi: „Zlý je oheň, zlá je voda, zlé je krupobitie, ale horší planý súsed."

V. O znalosti svého řemesla: „Nenie to každý mlynář, čo za-múčený klobúk nosí." — O potřebě cviku: „Kdo nikdy do vody nejde, plávať sa nenaučí." — Jak nou/e člověka učí, vykládá Slovák: „Psota majster, bieda tovaryš, hrdlo eksekúcia." — O hloupém pracovníku dí: „Keď jeden sprostý skálu do studné hodí, ani desiati múdri ju nevytiahnu." — Pořekadla o hloupém: „Nechybuje mu nič, iba barannie rohy." „Mudroši mu převyšuje rozum."

VI. Proti pýše říká Slovák: „Nedvihaj si vyššie nos, ako-hlavu." — O zpanštělém: „Zo sedliaka bývá mrcha pán." — Na tajný hněv: „Miluj svojho bližnieho, vezmi skálu, udři ho!" — O malém, hněvlivém člověku se říká na Slovensku: „Nemá sa v ňom> kde hněv rozísť." „Malý vtáčik mává křiklavý zobáčik." — O moci zvyku: „Črviak sa nazdá, že niet sladšieho- korenčeka nad ehren." — O nespokojenci: „Nevyhovieš mu, čo bys mu šípom chrbát lízal." — O pokrytci jsou některé rázovité výrazy: „Keď sa modlí, na čerta sa obzerá." — „Dvoch dvorov pes." — „Drží s pánom i s fur-manom." — „Po tme húdol a po vidné tancoval." — O úlisném: „Dobré, že slovo člověku z úst nevydriape" (a potom ho zneužije). — „Všade pesstvo, iba v mlieku — voda." — O tom, kdo slibu neplní,. Slovák říká: „Perom písal, zadkom peóatil." — Na tajného zloděje má Slovák popěvek: „Otče náš — tatka náš posadil nás na lavičku,, dal nám chleba po kúštičku: A vy děti, nekradnite, čo vidíte, uchmatnite; já som starý, nekradnul som, čo som videi, nenahal som." — O opilcích jest na Slovensku hojně přísloví a pořekadel,, na př. „Hrdlo má malú dierku, ale sa moc preleje cez ůa." — „Pre-blahoslavený člověk, který přepil, čo mal kolvek; spí bezpečné na lavici v otrhanej kabanici." — Výmluvy pijákův: „Napi sa — ostaneš blázen; nenapi sa — už si celkom trup." — „Pi — zemřel, nepi — zemřel." — O zlém člověku: „Dá sa na pokanie, ako čert na milosť." — „Nebudem dobrý nebudem kým ma neobdrú na buben; keď budu na mne bubnuvať, petom len budem slubuvať." — „Opýtaj.