* Hradby města Hradce Králové. Po dlouhém vyjednávání přešly konečně hradby do majetku obce a počalo se ihned s jejich odstraňováním u Pražské brány. Při tom, jak se dočítáme, městská rada pojala do podmínek prodeje, jimiž se všem těm, již pozemky na blocích A a B u Pražské brány koupili, říditi jest, následující ustanovení: „Prodávající obec vyhrazuje si veškeré starožitnosti, které na prodaném pozemku uličním vůbec nalezeny budou, buďsi při bourání zdí, buďsi při odkopávkách anebo při kopání půdy pro základy nových budov. Předměty ty odevzdají se do kanceláře purkmistrovi neb úřadu stavebnímu, v němž se tyto starožitnosti pro městské museum přijmou".

Jednání městské rady jest zcela správné, neboť jest více než pravdě-podobno, že sí skutečně přijde na množství starověkých památek. Na to ukazuje řada starších nálezů. Už když se hradby stavěly a kopaly příkopy, přišlo se na stará pohřebiště, o nichž nám zachoval zprávy rytíř z Bienenberka. Pravděpodobně se odkopala jen část země, totiž příkopy a základy zdí, jinde, kde bylo třeba jen navážky, jest kulturní půda asi netknuta, spočívajíc pod hradbami, a může se velmi snadno státi, že se tam setkají dělníci s pokračováním hřbitovů z části odkrytých již koncem předešlého století. Bude pak zá-hodno, aby k vlastnímu odkrývání byl vždy volán znalec. Budou-li památky xádně vykopávány, dostane se tím městskému museu velikého obohacení. Myslíme proto, že dobře činíme, upozorníme-li v Českém Lidu znova v stručném přehledu na nálezy, na které se přišlo buď při stavění nebo při opravách vlastních hradeb i opevnění v nejbližším jich okolí. Uvedeme tím na paměť místa, kde se na podobné nálezy přišlo dříve a kde opět nyní pravděpodobně se s nimi setkáme. Až se k nim při bourání dojde, bude nutno pozornost a dohled zdvojnásobiti. Nejdůležitější jsou zprávy rytíře z Bienenberka.1) Dle jeho popsání přišlo se při stavbě hradeb a předvalí čtyřikráte na hroby popelnicové různého stáří. Popelnice vesměs byly nehluboko v zemi a v nich se kromě popelu nacházely bronzové jehlice, stočené dráty, kousky řetízků, kroužky, také prý šipky a jiné hroty. Mince a dva „bůžkové", kteří se tam nalezli, ale jež Bíenenberk neviděl, patrně k těmto hrobům nepatří. Prvá skupina hrobů našla se r. 1768 při stavbě hradeb před mýtní branou, tedy na severovýchodě města, směrem k bývalému líožberku, druhá skupina r. 1772 v místě řečeném „Kapounka", tam kde dříve stával kostel sv. Jakuba (místo to slulo též „Pohřeb na Louce"). Na třetí skupinu přišli r. 1774 při stavbě hlavního příkopu mezi stokem Labe a Orlice, na čtvrtou r. 1778 opět na straně severovýchodní, za t. zv. dvorem Klofeciuským. — Jest zajímavo, jak mimochodem podotýkáme, že Bienenberk tyto skupiny i časově rozlišoval a skupinu 1. a 4. přičítal Němcům, 2. a 3. mladší, Slovanům.2) "Více o hrobech popelnicových v.nejbližším okolí Hradce neznáme. Za to nejnověji uveřejnil pan Břetislav Jelínek opět zprávu o tom, že na Pražském předměstí od let již vykopávají se různé starožitnosti (hlavně zbytky nádob a železných věcí, také bronzy), které přicházely do majetku p. Ed. Riedla a odtud do pražského městského (!) musea. Dle všeho jedná se tu o zničené pohřebiště kostrové z konce doby předhistorické, a jest naleziště toto totožné s tím, o němž byla již více-