str. 384
krátě podána zpráva.3) "V těchto starších zprávách mluví se o kostrách (i o kostře skrčené) vedle jam kulturních, naplněných popelem, střepy, kostmi zvířecími í lidskými; jámy i kostry náležely patrně již době pozdní, nejméně konci I tisíciletí po Kr. V městě samém, jak známo, učiněna byla také řada nálezů. Zejména svitky zlaté zde více krátě nalezené, jsou pověstné 4). N.
* Sjezd německé anthropologické společnosti v Hannoveru roku
1893. (Dokonč.) Prof. Kanke mel dále delší přednášku o normálním vzrůstu plovací blány u člověka a o zvláštních útvarech na tvrdém patru lebky lidské, Dr. H. Stolpe o významu prvků ornamentacních, a na konec Di\ Majer o žitě, nejstarším druhu obilí u Indogermanň. Tím byly přednášky vědecké skončeny a sjezd uzavřen někulika slovy K. Virchowa.
* Archaeologie na rakouských školách. Jak jsme v předešlém čísle oznámili, vydalo pruské ministerstvo vyučování nástěnné tabulky praehistori-ckých předmětů pro školy. Příkladu toho následuje nyní i ministerstvo rakouské. Tabulky sestavuje Dr. Much, kreslí L. Fischer. Vydány budou, jakož i krátký připojený výtah, ve více řečech.
* Zprávy ze světa slovanského. Petrohradská společnost anthropologická ustavila se následovně. Předseda prof. A. Taren e-ckij, místopředseda prof. N. Ivano vskij, sekretář docent S. De li ein. Společnost má své místnosti v carské vojensko-medicinské akademii. — Ruská vláda povolila ročních 12.000 rublů zlata na vydržování ruského a r e h a e o— logického jí stavu v Cařihradě, *) jehož úkolem bude obírati se starožitnostmi Kecka, Byzantia a Malé Asie. V ústavě budou se konati speciální kursy pro epigrafiku, paleografii, numismatiku, archaeologii atd , bude tam zvláštní rausej a bibliothéka. — Eokem 1894 počalo zeměpisné oddělení »06ru,ecTBa ??????????????, ???????? ? ???????, v Moskvě vydávati pod redakcí Dmitra An u čina nový sborník anthropologický místo zašlého ,,Dněvníka" pod názvem ???????. Budü vycházeti čtyřikráte do roka. v částech po 10:—15 arších. Předplatné 6 rublů. Prrní sešit již vyšel; později přineseme referát. — Archaeologie v Bulharsku. Na filosofické fakultě university ve Srědci založena byla přede dvěma lety iniciativou Dra. Ivana Šišmanova stolice pro paleoetnologii. Ctění má s úspěchem sám Dr. gišmanov. N.
* Ingvald Undset, znamenitý norský archaeolog, zemřel 3- prosince 1893 v Christianu. Byl jedním z nejlepších znatelů před-bistorické archaeologie celé Evropy, jejíž musea vícekráte sjezdil a prostudoval. I české věci dobře znal. Z hlavních prací jeho uvádíme „L'äge de la bronze en Hongrie" (Budapest, 1880), „Jernalderens begyndelse i Nordeuropa" (Christiania, 1880, německý překlad vyšel od J. Mesíoifové v Hamburku 1882). Řadu jiných jeho článků přinášely různé archaeologické časopisy evropské, nejvíce německé.
3) Lüssner v Mittheilungen der Centralcommission 1884 str. LXXX. a. v Mitth. der wiener anthr. Ges. XIV. str. 158, 191.
4) Srv. na př. V o c e 1 ů v Pravěk str. 55, 57 (Pam arch . I. str. 45), Mu-sejník 1853, XXVII. str. 573. Mittíieil. wiener anthr Ges. XXI. str. 13, Mittheil, der Centralcommission 1883 str. 331, Ic88 str. 255, 1891 str. 57.
*) O tom, kde má býti ústav tento nejlépe umístěn, zda v Ěímě či v Athénách nebo v Cařihradě bylo debattováno již na archaeologickém sjezdu v Moskvě r. 1890. Volba Cařihradu je jistě nejvhodnější.
|
|
