str. 374
nich, patronátních, povolaných korporací a faktorů lokálnícb, a hlavně honorovanými konservátory provedla hned a soustavně probádání a-s o úpis starožitností, jenž by byl uveřejněn; 2. aby bylo postaráno o vyvlastnění vzácných památek, o příspěvky na udržování jejich, o převádění cenných hybných starožitností do veřejného majetku musea zemského nebo museí krajinských; 3. museum království českého mělo by býti nadáno dostatečnými prostředky, by získalo soustavnou sbírku všech památek, a býti ve styku s musei ostatními v příčině výměny, doplňování a vědeckého spořádání sbírek; 4. měly by se novelou k stavebním řádům zajistiti architektury umělé; republikací dvoř. dekretu z 28. prosince 1818 a novými zákony po příkladě uherském měl by se obmeziti vývoz památek a zavedením koncesí obchod s nimi.
Ochrana jejich měla by se organisovati zákonem hlavním a zákony podrobnými na půdě práva veřejného. Komise zemská a samosprávné orgány měly by býti nadány přiměřenou autoritou dle vzoru okružníku, vydaného zemským výborem království haličského v prosinci r. 1892.
Eozpočtová komise „neuznávala za včasné a přiměřené pouštěti se do úvah o různých návrzích shora uvedených, jediné pokládala za-nutné a neodkladné to, co i bez komise samým zemským výborem ve zprávě dřívější uznáno za způsobilé k provedení," protož navrhla sněmu, aby různé návrhy ty byly přikázány zemskému výboru „k podrobnému a bedlivému s komisí archaeologickou zkoumání a podání, zpráv i eventuelních návrhů v nejbližším zasedání;" dále navrženy obe resoluce shora naznačené (v příčině koncesior.ovárú obchodu památkami a zákazu vyvážení jejich do ciziny jakož i právní ochrany podobně jako se stalo v jiných zemích a státech). Zemskému výboru se též ukládá, „aby co nejdříve zařídil stálý poradní sbor ze znalců starožitností a archaeologických památek vůbec jako „komise archaeo-logická při zemském výboru pro království české".
Sněm přijal tyto návrhy v poslední (27) schůzi dne 17. února 1894 (sten. prot. str. 1050) a když je byl zpravodaj Dr. Podlipný stručně odůvodnil ukázav k tomu, že v 26. schůzí při speciální de batě rozpočtové posl. Adámek, Tonner a Hlávka ukázali na nutnost ochrany památek. 6) Resoluce, na nichž sněm se usnesl, sděleny ovšem
6) Pesl. K. Adámek uvedl (sten. prot. str. 982), že v posledním století sbouráno v Praze přes 40 budov památných (26 kostelův a kaplí, a to 8 ze XIV., 4 z XIII. a 2 z XII. století), zvláště kostel sv. Bartoloměje, jediná gotická památka z doby Vladislava II., kostel sv. Kříže z r. 1266,-atrium kostela na Vyšehradě, Pohořelecká brána na N. Městě, románský kostel sv Jakuba na Smíchově. Jde o shoření kaple sv. Ludmily v Týně z doby Otakara II. a Dienzenhoferova chrámu sv. Karla Boromejského, johož vnitřek kazí výpary z laboratoře české techniky. Na paláci Clam-Gallaském v Praze rozbity sochy Matyáše Brauna z ballustrady; v Jindř-
