Ještě ve středověku se však vyskytují pilované srpy mezi zbraněmi selskými.21)

Konečně nalézáme i mezi nástroji hospodářskými a zahradnickými nejnovější doby (č. 50.—57. 22) takové, které upomínají svým tvarem a svou úpravou na předhistorické srpy: srv. srp z okolí Ěíma (č. 51.), ze Španělska (č. 52.), z Valencia (č. 53.), srpek pro strniště s 40 cm. dloubým čepelem z Beauce (č. 54.), srp k řezání sítiny {č. 55.), srp zahradnický na bodláky z Andalusie (č. 56.), srpek zahradnický z dep. Landes (č. 57.). Ještě větší podobu bychom našli, kdybychom srovnali naše předhistorické srpy se srpy různých národů mimoevropských.

Návrhy činěné sněmu království českého a zemskému výboru v příčině ochrany památek a starožitností obsahovaly toliko některé blavní zásady a pokyny, jakým směrem by se měla bráti celá akce ochranná; nebyly však uváženy a propracovány odborníky, a neměly bližších ustanovení, jak by akce příslušná měla býti organiso-vána. Věc byla u nás přes dřívější pokusy přece jen novou, otázka celá velice rozsáhlou a nesnadnou a nebylo tu dosti korporací odborných, jež by byly chtěly podrobně ji prozkoumati a naznačiti prostředky, které by nejbezpečněji vedly k cíli.

Nejrázněji chopila se otázky té „Společnost přátel starožitností českých v Praze", zvláště když požádána zemským výborem, by návrhy své podrobně formulovala v určitých směrech.2) Vyzvání to stalo se v čas zasedání sněmovního r. 1892.

Vzhledem k tomu Společnost zahájila ihned schůze členské, v nichž jednala především o právní ochraně památek, tudíž o tom,