Který tvar jest starší a který mladší, lze těžko rozhodnouti. Mortillet a prof. Smolík mají prvé za starší; tento však udává sám, že oba druhy společně bývají nalézány. Totéž lze říci o tvaru špičky; nejřidčí jsou u nás i jinde srpy tupé. Z Čech není mi žádný nález takového srpu znám; zdali srp v Slatěnicích9) jest tupý aneb ulomený, nemohu posouditi. Srp č. 13. pochází z Pritzerbe (West-Havelland, okr. Potsdam) a chová se s jiným (z Dannebergu v Hannoversku) v berlínském museu; srp č. 7. pochází ze Seclowa (okr. Sebas, Braniborsko) a chová se tamtéž.

častěji byly tyto srpy nalezeny v Uhrách10) vedle srpů tvarův u nás obvyklých.

Také v severní Itálii vyskytují se ostré i tupé srpy v různých tvarech poněkud od našich se lišících. Vyobrazené (obr. 18., 19., 20.) chovají se v museu boloňském.11)

V Bosně se nacházejí srpy podobné našim bronzovým. Pro Trans-sylvanii (Sedmihradsko), kde se již objevuje vliv klasických národů, jsou srpy (č. 23., 24.) charakteristické, které upomínají velmi na římské a naše moderní, jak ve svém vybočení na zad, tak ve svém upevnění.12)

Neboť římské srpy (obr. 30.) měly tvar našich moderních. Podobný jest také srp vyobrazený na reversu peníze jednoho z králů Lagidských, který popsal Pellerin (č. 29.). Oba druhy egyptských srpů (č. 25. a 26.) 13) se podobají našim srpům bronzovým (obr. 5. a 7. nebo 12.); tak i srp (obr. 28.) na malbě v staré Elethyii v Egyptě.14) O zvláštním tvaru srpů ruských jsem se zmínil již nahoře (č. 17., 18.).

Ve Skandinávii jsou srpy řídké; o nástrojích srpovitých, které byly pokládány za pily, stala se též nahoře zmínka (č. 3., 4.).

Tato zvláštnost, pilování bronzových srpů, zasluhuje i proto naši pozornost, že i ve střední Evropě a i u nás v Čechách nalézají se srpy ozubené (č. 14.15) Mohly by se též pokládati za pily, ale jsou i na hřbetě podobně zářezy nebo záseky opatřeny. Na vyobrazeném exempláru lze pozorovati, že sahaly tyto záseky, patrně ostrým