Házecí nože a bumerangy divochů afrických a australských.

1. Analoga poskytují nám zmíněné házecí srpy afrických národů. 6)

2. Tvar našich srpků jest oněm házecím nástrojům podobný (srv. tabulku.7)

Hlavně ohnutí špičky na zad nelze nijak vysvětliti upotřebením jich při žatí (tu by tato odchylka naopak vadila), ale jest úplně vysvětlitelno z užívání jich při házení. Snad má také zub nebo knoflík na srpech podobný význam jako ozuby házecích nožů afrických; zejména velký zadní osten, jako se nalézá na srpu (obr. 17.) ze Szuszka (Bereg, Uhry.8)

3. Velký počet srpů má špičky buďto ohnuté neb ulomené; vůbec bývá všude nepoměrně mnoho zlomků nalézáno u porovnání se zlomky jiných bronzových předmětů. To lze opět spíše vysvětliti jejich poškozením při házení, než při tiché práci hospodářské.

4. Bývá špička často silněji upotřebena a jako ubroušena.

5. Jest vůbec pochybno, že by bylo hotoveno tolik jednoduchých srpů, když uvážíme, jak řídké jsou bronzové nože a meče.

6. Hrají si ještě podnes chapci házením nože, jehož čepel jest v pravém úhlu ohnut, čímž nabývá podoby srpu (obr. 6).

Z těchto důvodů myslím, že lze připustiti mínění, dle něhož srpy bronzové byly také užívány za házecí zbraně.

V střední Evropě jsou oba druhy bronzových srpů s řapíkem i bez něho velmi rozšířeny, a to, jak již prof. Smolík určil, v severních krajinách více srpy bez řapíku, ve Francii, Švýcarsku, u nás a V Uhrách srpy s řapíkem.