Kdyby však držátko leželo kolmo na dolejším konci oblouku srpového (obr. 9., 11.— 13.)f podobaly by se pak srpy více srpům s řapíkem nahoře popsaným.

S jistotou nelze rozhodnouti, který z obou právě uvedených způsobů připevnění držátka byl užíván; možno však, že obojí, ba že snad právě srpy lity byly bez řapíku, aby držadla dle obojího Nože z doby brou- způsobu mohla býti připevněna. zovó.

Tomu by nasvědčovalo i to, že bývají nalézány pohromadě se srpy s řapíkem v nálezech hromadných, žo tedy byly současně vyráběny i užívány.

Poukazuji však ještě na dolejší konce těchto srpů bez řapíku: oblouk končí někdy šikmo (obr. 9., 11), někdy pak leží zde několik příčních žebírek (obr. 11.). Možno, že tato šikmá hrana anebo tato žebra naznačují směr držátka.

Konečně jest však možno, že tyto srpky neměly vůbec držátka; neboť srpy bronzové na Rusku4) se vyskytující (obr. 21., 22.) jsou na dolejším konci jednoduše ohnuté někdy i dírkou opatřené a neměly patrně žádného držátka právě tak, jako známé nordické břitvy a nožíky s kroužkem; u našich srpů by bradavička zastupovala zahnutí nebo kroužek.

Upevnění srpu v držadle jednoduchým ostnem pozorujeme teprve u srpu z doby latěnské a pozdní; upevnění tulejkou jest u srpů bronzových i železných velkou vzácností (obr. 31.).

Ze bronzové srpy, zvláště ony bez řapíku, jsou jaksi přechodním tvarem od srpů k nožům a v obojím způsobu v užívání byly podobně jako srpovité nože jistých národů (zvláště afrických) dokazuje též velká řada jen nepatrně od sebe se odchylujících tvarů až k oněm skoro úplně rovným, buď špičatým nebo tupým, které rozhodně za nožíky sloužily (obr., 39., 40.5)

II některých afrických kmenů bývají podobné srpovité nože také užívány k házení (obr. 45.—47.) a přijímají pak prapodivné tvary (obr. 43., 44.). Není tedy vyloučeno, že i bronzové srplfy v dobách předhistorických byly podobně užívány při hrách, házení do terče atd. Pro to uvedl bych následující důvody: