U nás těchto typických krátkolebců dosud není. Jedinou výjimku tvoří záhadný nález lebky v Trmici s indexem 82"7, jež se našla docela ve vrstvě diluvialní.97) Ale jako se ji Virchow právem rozpakoval přiřknouti diluviu, tak se ojedinělostí svou u nás i v neolith nehodí, dokud odjinud nedostane opory nálezy novými, zjištěnými. Ovšem jen jako zjev typický. Neboť může míti krátko-lebost této lebky své příčiny individuální a nemusí být znakem ple-menným.

Již mezi nordickými nástroji z pazourku jemně přisekanými nalézáme zvláštní ohnuté nožíky, které bychom mohli pokládati za prvotní srpy. Také v Cechách byly podobné nalezeny, ačkoliv jako vůbec nástroje toho druhu, velmi zřídka. Nicméně viděli jsme na zemské jubilejní výstavě dva, z nichž jeden jest majetkem kn. A, J. Schwarzenberga, druhý majetkem p. E. Mikše v Praze. Byly podobny nástrojům na tab. (obr. 1. a 2.) vyobrazeným. Z jakosti materiálu vysvětlíme si i jejich nepatrnou délku, i to, proč ostří vždy je ozubeno, následkem čehož mohly býti a byly skutečně považovány i za pily 1) a porovnány s bronzovými nástroji srpovitými uvnitř zoubkovanými (obr. 3., 4.2) V době bronzové vystupují však srpy již dobře charakterisované a velmi četně. Srpům bronzovým z Čech věnoval v r. 1879 prof. J. Smolík (Pam. arch. XI. str. 253) zvláštní stať;

před tim vydal Ph. Salmon, a uzavírá následovně: Kraje bez brachy-cefalů v době neolithické nalézají se za linií, Herá by protínala Francii diagonálně od Cotentinu k Přímořským Alpám. Departementy s hojnými brachycefaly jsou na východě. Je tedy zcela oprávněné domnění, že braehycefali přišli od východu podél Marný, Aisny a Oisy a soustředili se v bassinu Seiny. Z 337 měřených lebek je jich 46-8% b indexem pod 75 a 18,3% s indexem nad 80.