Předchozí 0371 Následující
str. 358

holenních silná sploštění (platyknemie) a to prof. Woldřichem-v nálezu řepínském, blažímském, Kopernickým (Šnajdrem) v nálezu jičínském. Na femoru vyniká silná linea aspera.

To jest asi vše, co možno říci o antbropologické stránce našeho neolithického obyvatelstva. Ale i to stačí, abychom ho mohli s dosti velkou bezpečností přiřaditi k ostatním neolithickým dlouholebcům střední, severní a i východní Evropy. Jest to patrně totéž plemeno, které sedělo na Lengyelu, v Německu i v Rusku, a dosti hojně i na severním západě Evropy.

Vzhledem k tomuto geografickému rozložení a vzhledem k tomu, že se jinou cestou došlo k theorii, dle níž již v této době osazena, byla tato část Evropy plemenem arijským, neváháme i my míti tyto české praobyvatele zaArijce, za lid nejen dlouho-lebý, nýbrž i vlasův a očí světlých, ne sice docela světlých, ale světlejších než mělo plémě, které, jak se zdá, v téže době sídlelo na jižním pobřeží Evropy. Plémě toto, jehož zkoumáním se poslední dobou nejvíce obírá G. Sergi a jež zove „famiglia ibero-ligure-libica", mělo beze vší pochyby complexi velmi tmavou, vlastnost, o níž u severních dolichocefalů již v této době velmi musíme pochybovat.94) My již z jiného stanoviska řadíme náš neolithieký lid ke skupině indoevropské. Soud ten je anthropologií velice podporován. Lebečný typ našich neolithických obyvatelů neliší se mnoho od pozdějších, dolichocefalů t. zv. typu hrobů řadových, v nichž se vidí nejnověji representanti čistého plemene arijskóho. Tak i Virchow na sjezde v Miinsteru r. 1890 a v Gottingách r. 1893 správně konstatoval.95)

Oiimyslíme-li proto zbytky původního lidu z doby diluvialní, měli jsme Čechy v mladší době kamenné osídleny po výtce jedním lidem; nezasahovala sem ani jižní rasa iberoligurská, ani, jak dle dosavadních nálezů musíme soudit, ona dosud záhadná rasa brachyce-falní, s níž se setkáváme na př. v neolithu Dánska, Pruska nebo v tak. značné části neolithických dolmenů francouzských. Gr. Hervé našel je hlavně v dolmenech končin jihovýchodních. 96)


94) G. S e r g i na př. v článku „Liguri i Celti nella valle del Po" (Ar-chivio per 1'antropologia 1883, str. 18), „Degli abitanti primitivi del Mediterraneo" (Questionario de I. congresso geogr. italiano), „Sugli abitanti primitivi del Mediterraneo". Roma. 1892. (Bátr. Archivio per 1'antropologia.) U nás, pokud \íme, jen p. Šnajdr předpokládá pro náš neolithieký lid typus zcela jiný než je ten, jenž pravděpodobně1 charakterisoval Indoevropany této doby. Dle pana Šnajdra byl lid ten typu tmavého, čímž vykládá u nás zároveň existenci brunetů v pozdějších dobách.
95) Correspondenzblatt d. deutsch, antbr. Ges. 1890, str. 154, 1893, str. 78 Také K. Penka se nejnověji určité prohlašuje pro arijskost dlouho-Jebého neolithického obyvatelstva v Evropě („Die Heimat der Garmanen" v Mitth. wiener anthr. Ges. 1893, str. 55).
96) Revue rnensuelle de 1'école ďanthropologie 1892, str. 80. Bulletins děla scciété ďanthr. 1892, str. 124. Doplňuje tu statistiku, kterou by

Předchozí   Následující