Předchozí 0357 Následující
str. 344
vůbec (na př. str. 13 a d. obšírný popis kroje plzeňského), veselými i zádumči-vými popěvky, lidovými pořekadly, pověrami a pod. K tomuto popisu připojil Dr. Škarda ještě další články z Pražských Novin. Vedle „Námluv v okolí plzeňském" upoutají pozornost čtenářovu líčení „Svatebních obyčejů již zaniklých v okolí plzeňském", t. j. řeč při loučení se ženicha s rodiči svými, vykoupení nevěsty a hlavně popis, jak o svatbě odpravovali kohouta. K zprávám, které jsem snesl o tomto obřadu ve svých „Listech z českých děiin kulturních" 1891, str 22, přibývá tu nový detail: Po odsouzení byl nebohý kohout od mládence, převlečeného za myslivce, zastřelen bambitkou a tedy nebyl stát podle zvyku staršího. Slavnost svatodušní „májky" shoduje se s popisem této slavností z Plzeňska od M. Kozáka v Č. Lidu, II. 1.20—124. Vítáme knihu Škardovu jako pěkný, původní příspěvek ke studiu české lidovedy, psaný poutavě, zábavně. Vážíme si ho proto, že spisovatel v letech padesátých zachytil asi ze svatebního zvykoslovi ještě více podrobností a pozoruhodných zjevů, které nynějšímu sběrateli již se nepodaří sebrati, poněvadž vymizely. Knihu doporučujeme všemu čtenářstvu.    Zbt.

M. Do woj na Sylwe s t r o wi c z, Podania żmujdzkie (Bíbl „Wisły" tom XII, red Dra. J. K a r } o w i c z e), I, Warszawa, 1894. V objemné knížce (str. 472) sebral litvinolog Dowojna Sylwestrowicz, známý z četných studií «thnografických, velikou sílu pohádek a pověstí žmujdzských, přeloživ je do polštiny. Do závorek připojuje názvy v původní řeči a vplétá také do textu úsloví a jména původní. Pohádky shodují se často s našimi českými, pokud se týče látky. Vedle toho roztroušeny jsou v knize zajímavé drobty zvykoslovné, na př. jak otee umíraje káže svému synovi první noc po pohřbu na mohyle nocovati, jsou líčeny pohřební zvyky; jinde zkazka o sletu čarodějnic na horu Szatrja, o vědmách, o zaklínání pokladův, o sudičkách, o hoření peněz, o skřítkovi ve vlasech, lidové obyčeje při křtu, svatbě a při smrti, zkazky o obchůzkách Pána Ježíše s Petrem a Pavlem po světě atd. atd. Nemoha se tu pouštěti do obšírnějšího referátu, upozorňuji všecky, koho věc zajímá, na pěknou tuto sbírku, kteráž je patrně ovocem dlouholetého, pilného sbírání Cena 1 rub. 80 kop. Adressa: M. Arct, Warszawa, Nowy-Świat, 53.    Z.

Folkloristické časopisy v r. 1893. Studium lidovědnó všude nabývá velikých rozměrů. Nasvědčuje tomu dlouhá řada společností odborných (viz další stať) a potvrzuje to přehled časopisů. — Podle důležité publikace „Annu-aire des traditions populaires" sestavuji přehled odborných časopisů, které b^ly věnovány v r. 1893 výhradně studiu lidovědnému. Pomíjím při tom sborníků, které dopřávají místo lidovědě vedle jiných oborů, i rancie: Revue des Traditions populaires, Recueil mensuel de Mythologie, Littérature orale, Ethnographie traditionelle et Art populaire (red P, S é b i 1 1 o t); La Tradition, Revue generale des contes, legendes, chants, usages, traditions et arts populaires (red. Blémont a H. Carnoy): Mélusine, Reeueil de mythologie, littérature populaire, traditions et usages (red. H. Gaidoz). Povšimnutí zasluhují také Revue de l'histoire de religions (red. J. Réville) a Revue des études juives (red. J. L é v i). Německo: Zeitschrift des Vereines für Volkskunde (red. K. W ein hold) v Berlíně; Globus, 111. Zeitschrift für Länder- und Völkerkunde (R. André) Brunšvik; Zeitschrift für Volkskunde (red E Veckenstedt) v Lipsku; Am Urquell, Monatschrift für Volkskunde (red. P. S. K r a u s s) v Hamburku; Am Urdsbrunnen (red. Höft-Carstens) y Hamburku ; Blätter für Pommersche Volkskunde (red. KnoopaHaas) v Štětině; Ausland, Wochenschrift für Erd- und Völkerkunde (Günther) v Stuttgartu. Všímáme si dále Itálie: Archivio per lo studio delle Tradizioni popolari (red. Gr. P i-tré a S. Marino) v Palermu, Archivio de Letteratura popolare, Gíambattista Basile, v Neapoli, Rivista delle tradizioni popolari italiane (red. Angelo de Gubernatis). Anglie: Folk-Lore, A quaterly Journal of Myth, Institution and Custom (red. J. Jacobs). Belgie: Bulletin du Folk-lore wallon (red. E. Monseur); On Volksleven, Tijdschrift voor Taal, Volks en Oudhsidkunde


Předchozí   Následující