V Načeradci dojila v jistém domě kráva krev. Bába prý jim poradila, aby smažili mezi prahem kůži, která se dává pod stěžeje, aby dvéře nevrzaly ; za chvíli přišel soused a prosil, aby přestali, že ho to pálí, že krávě pomůže, a pomohl. V Pašovicích žila vojačka, která umytím rukou v nápoji uměla učarovati kravám, ale od toho pomoci neuměla. To uměl slouha v Doubravce, který radil lidem, aby ji hleděli zkrvaviti, pak že na ně nebude míti moci žádné. V Bohonicích v jedné chalupě přestala kráva žrát a hubeněla tak, že ji museli za babku prodat. Přivedli jinou a ta, právě jako předešlá, nevzala do huby. I šli se poradit k jednomu pohodnému pod Novou ves. Ten krávě pomohl a poučil je, že ta osoba, co jim to udělala, přijde téhož dne k nim j oni abyvjí nic nedávali a z domu ji vyhnali. Vše se tak skutečně stalo.

Čarodějnice vůbec nemůže učarovat, nemá-li žádné věci od toho člověka,, jemuž chce učarovat.

Udělá-li někdo krávě, vezmeme mléko od ní, to uvaříme v novém hrnku přiklopeném novou pokličkou. Do kůlu zarazí se železný hřebík, na ten lejeme to vařené mléko, a když teče po kůlu, mrskáme tento metlami. Než jsme s tím hotovi, dostaví se ta osoba, jež krávě učarovala.

V Litoradlicích přestávala kráva žrát a tak zhubeněla, že byla jen kost a kůže. Pohodná nějaká jim řekla, že mají vykropenou stáj umrlčí vodou a tim uděláno, a dala jim vodu, kterou se měl chlév vvkropiti. Krávu měli prodat;, ía byla tak bídná, že ji museli odvézt; za 14 dní prodali ji z Koloděj do Týna, a po jaru měla 2 telata.

čarodějnice a čarodějník prý neučarují: 1. Když vylejeme za nimi vodu. 2. Když zarazíme za nimi nůž do futra. 3. Když zarazíme staré škrabačky do futra. 4. Před Filipem a Jakubem obložíme prážky drnem, do něhož dáme břszinky; kdyby pak chtěla nějaká čarovat, musela by všecky kořínky spočítat. 5. Před sv. pannou Barborou uvážeme lýko syrové ke skobě a vykropíme příbytek svěcenou vodou. 6. Před Třemi králi vykropí se dům svěcenou vodou. Rovněž tak vykropuje se obydlí před 4 suchými dny.

V Oudražieích byl myslivec knížecí, jehož revír hraničí s hraběcím ; .ten. prý také čaroval. Káno, když spatřil někoho z hraběcího revíru dříve, než on jeho, měl ten den štěstí, a hraběcí mohli dělat co chtěli, nezastřelili nic. Byl-li však sám spatřen dříve, nezabil on nic. Jednomu člověku dal pušku, tomu ji však někdo ukradl. I šel si k němu stěžovat. Myslivec už věděl, co se stalo, a řekl: „Nic se nestarej, flinta přijde zas sama." A skutečně, než přišel domů,, měl flintu na svém místě, ale byla nepokojná, stále se pohybovala, ano jednou, když ji nehezky pojmenoval, postavila se proti němu. *)

Pěkný příklad, jak lid, neznaje dešťoměru a jeho vědeckého vý-známu, zosnoval si v době nedávné pověrečný výklad, že rozhání mračna, a přidal si k tomu hned domnělé důvody, podává listf