budou ti klisny hezky jísti, půjde jim k duhu a budou pěkný. — Jinač. Když nejprve z jara jedeš vorati a jakmile zavořeš, když stoupíš do brázdy pravou nohou, vezmi tu hlínu do šátku, každou novou neděli dávej tej hlíny po kusu koňům se solí a tak vždycky budeš míti pěkný a plný koně. A když z vorání přijdeš, tu hlínu, která na desce zůstává, můžeš taky sestrouhati a do žlabu se fiolí k jedení vsypati.

Pro mouchy, aby koně neštípaly. Když nejprve malý housata z hnízda vysadíš, votři sobě s nima koně, nebudou jich mouchy štípati.

Kdyby ti někdo něco konám udělal. Kup novaj žbán s pukličkou, co procení, dej za něj a chyť od svých koní do něho moč a dej do vohně, zastavíš moč i s . . . jeho, však musíš na ten žbán dáti cihlu, aby to nevyhodilo, a nepůjčuj nikomu z domu svého nic, aby sobě zase neopravil, a taky dej po-zor, aby nic nikdo neukradl a sobě nepomohl. — Jinač. V novej čtvrtek vomej nádobí i koně, kup novej žbán s pukličkou, vlej to do něho, zavař ať z toho pára vejde a dej do bahna, anebo k hodnému ohni a zvíš, jak tomu bude, kterej ti co takového uškodil; při tom nepůjčuj ani nedávej ukrást nic žádnému, aby se nemohl zase opraviti; bude vždycky stonati, dokud to tam bude. — Jinač. Kdyby se kdy přitrefilo, že by kůň v cestu rozkulhal na přední aneb na zadní nohy a ty nemoh poznati, co by mu bylo, tehdáž vem lejn do velkého hrnce, nalej na to dobrýho vocta, vař to u ohne dlouho až zhoustne jako kaše, namaž mu tím nohu, na kterou kulhá od kotníka proti srsti až nahoru všecko i plece. Potom mu to přivaž všudy, kde se mu to tře, něch ho tak přes noc státi ; můžeš mu to udělati tak až do třetice, a tak se tím zhojí.

Od vytknutí nohy. Vezmi vopratku, válec a knytlík, natáhni přes . ten válec, potom vezmi po vodě vody a vař v ní senný trnsky, obkládej mu nohu s tím náležitě a koně sobě zhojíš.

Proti uřknutí koně. Vezmi kocoura, vrz jej po třikráte pod vodu ve škopku, toho koně tau vodou všeho mej proti srsti, roztav potom kus sejry -a kočičích lejn, s tím koni kuř do skřípí, přidaje do toho kouře něco pávího peří a přikrejíe koně nějakou houní dobře, ať stojí v teple, a to můžeš kolikráte učiniti, až se zhojí.

Která klisna nechce sbřeznouti. Vezmi zajíce březího, a to malý .zajíče spal na prach, dej toho prachu něco klisně snísti, každá zůstane březí. To pravda jest

Kterej kůň krví močí. Vezmi žahavek a kozích bobků v, stluč to dobře a dávej koni jisti v řezance a nedej mu píti do půldne. Můžeš mu •dávati žahavky se senem. Potom bude zdráv.

Aby kůň línal. Dubový listí, sušený dobře, na prach tlučený; když koni voves dáváš, pokrop jej vodou a posýpej tím prachem, tak čiň do některého času, pokud se zdáti bude. Od toho bude línati velmi dobře.

Když koni noha voteče. Vezmi sůl a loj jarej, spusť obý to -v hromadu spolu a maž mu s tím nohu a zhojí se zase brzy.

Kdyby někdy zloděj koně ukradl. Pomůžeš sobě takto. Vezmi to, co ti po něm zůstane, buď uzda. vohlav, nebo prostraněk, cokoliv na sobě míval a jdi s tím na krchov a hleď, kde jest nejnovější hrob, zakopej to do toho hrobu asi pídi z hloubí, pak pošli, kdebykoliv zlíbilo, na cestu po něm, nebo ten kůň nebude moci daleko jíti, a tak se ho doptáš.

Kdyby kterej kůň od větru ochvátil a tím zuby stonal, anebo se dmul, tomu pouštěti z tej žíly, která jest mezi očima a mezi ušima, tím zase mu k zdraví pomůžeš.

Kterej kůň mívá nehet. Přehni mu ucho jeho na půli a vnitř uřež mu kousek ucha a našti mu do něho a ve křípí soli, aneb strč mu do křípí špice na obě strany a natři mu je dobře solí. — Jinač. Vezmi kmín lesní, setři jej a vlož do hrdla koni, potom nařež mu ucho a dobře natři solí, v křípí jak svrchu psáno stojí.