Předchozí 0336 Následující
str. 323

lánovou a dlouhý kožich. Paní Anna Neumannová odkázala své neteři r. 1784 komotl a sukni z harchanu, grizetovou šněrovačku žlutou, 4 bílé šátky, kožich porterovy, letní rukavice a 12 kusů cínu, v to počítajíc 2 kafékandle. Kostelu na ornáty odkázala komotl a sukni z porteru s bílým gruntem a červenými i zlatými květy, sukni dyky-tovon žlutě pruhovanou a 2 komotle z modrého damašku. Děvečce jedné odkázala komotl a sukni z kanafasu, kožich z modrého čajku a zimní čepičku porterovou.

O mužském šatstvu zřídka zmiňují se kšafty. Kromě kabátu, vesty a spodků z černého manšestru, které r. 1793 odkázal exbene-diktin P. Ivan Laštovička faráři od sv. Jana pod Skalou, poznáváme garderobu Matěje Kestřánka, městského sládka r. 1797. Kromě vojenské montury měl na všední čas kabát a kozlové spodky do vysokých bot, na letní parádu kabát modrošedý, bílé spodky kytajové a morovou vestu, pro studený čas kabát s knoflíky zlatem obšitými, vestu a spodky z černého manšestru, kaput soukenný, na krk černý hedbávný šátek, na nohy vysoké boty voskované.

V příčině klenotů nás zajímá pozůstalost Matesa Fialy, pekaře z r. 1739; měl stříbrnou konvičku s pozlacenými ciráty, 5 hladkých koflíků, kredenc s pukličkou, jelínka s oborou, dva pásy, vše ze stříbra 108 lotu váhy. Ignác Bernart, práv licenciát, r. 1761 odkázal svůj prsten démantový Matce Boží Loretánské v Praze.

Pozůstalost knih nenacházíme nikde, vyjímajíc kšaft děkana Josefa Každého z r. 1798; za to však bývalo drahně obrazů, zvláště nábožných. JUC. Matys Härdtl, emerit. radní syndik, r. 1792 měl doma oltář s klekátkem, stříbrný na něm relikviář, umučení páně, Matku Boží kapucínskou, Karlovskou i Svatohorskou v kastlích a sv. Jana Nep. Kromě toho měl obrazy krajin a květin.

Některé pověry hospodářské předešlého věku.

Podává M. Dvořák.*)

Starý sadař Klíma povídal mi, že na Bačálkách straší. „Viděl jste tam něco?" zeptal jsem se. „Poníženě prosím, neviděl." „Tak, jak to víte, že tam straší?" „Inu, mladý pane, to přec ví každej." Přemýšlel jsem často o tom, jak formulovati to, po čem se ptá studium lidové. Sadař Klíma mi to naznačil. Vynalézti to, co

21*


*) Pozn. red. Otiskujíce úvodní stať bez umenšení, rádi bychom se v Č. L. vrátili k thematu, kterým se tu p. Dvořák obírá.

Předchozí   Následující