Podruhé však musí si býti každý, kdo studovati chce literaturu lidovou, jasně vědom, proč podniká toto studium. Poslední cíle jeho musí býti naprosto jasné, nemá-li celá práce utonouti ve svážení materiálu, v planých sporech o bezvýznamných drobnostech a v rozmrhaném, bezúčelném uvažování. A tu ať již pracovník chce poznati hlavně současný duševní stav oné vrstvy, kterou si k studiu zvolil, nebo historický vývoj látek, v oné vrstvě kolujících a jich prameny, myslím, že při všem tom konečným cílem má mu býti to, co Tolstoj již určitě vytkl: pracovati pro lid, snažiti se prospěti mu a sblížiti se s ním. Dáti mu to, nač má za svoji práci pro nás navzájem právo.

Můžeme hned z předu říci, jaký plyne důsledek pro studium literatury lidové z tohoto pojímání slova „lid". Nám zdá se, že není možno mluviti vůbec o určité „lidové" literatuře. Není jí krátce. Pod jméno to sešlo se tolik různých pojmů, že neplatí pro žádný z nich pevně. Při historickém studiu literárním, ať týká se jednotlivé látky nebo celého komplexu plodů literárních, stoupají a klesají látky ve vrstvách společenských, vzkvétají, rozvíjejí se, mrou, drobí se v nesčíslných formách a útvarech dle vloh a dle duší té neb oné vrstvy, a. jen dle toho, studují-li autora, který konsumuje umělé látky, nebo studují li látku, která je konsumována jistými autory, vrstvami společenskými nebo národy, anebo dle toho, studují-li snad určitou vrstvu v tom kterém národě po stránce literární, mohu tříditi literaturu a literární studium na jisté odbory.

A přece aspoň v jistém smyslu lze mluviti o literatuře „lidové". U různých národů evropských shledáno množství příbuzných látek, a to právě v těch vrstvách, řekněme vážným slovem, nižších, které je nepíší, ale vypravují, které tedy ukazují na vzájemnou příbuznost, ale málo bývají recipovány v literaturách oněch vrstev vyšších. Naopak však ona „knižná" literatura vrstev vyšších má skupiny látek výlučně svých a svým způsobem zpracovaných, jež jen málo poměrně prosakují do oněch vrstev nižších. Odkud tato shoda v látkách jistých vrstev, rozdílných od sebe místem, vývojem, národností, řečí atd. ? A odkud navzájem difference mezi literaturou oněch nižších vrstev od literatury oněch vyšších v témž národě? Lze tu sice ukazovati na stejné životní podmínky jistých těch vrstev třeba národně různých a naopak na rozdíl podmínek životních mezi oběma vrstvami v témž národě, možno tu opakovati všechny uvedené theorie o rozdílu duševním, fysiologickém (pokud soužití sociálního se týče), o rozdílu moci, změnou práce, ale tím vším není rozluštěna záhada, odkud ona nápadná příbuznost látek (tedy ne způsobu zpracování). Musíme přiznati, že záhada ta jest, a doufati jen, že bezpředsudná, logická methoda a úsilné, dobře organi3ované studium duševních plodů všech rozmanitých vrstev společenských samo sebou přivodí její rozluštění.