Předchozí 0323 Následující
str. 310

a také slova posledního nápěvu, E. 115, nejsou než písní 4., nám již známou:

61. Já tu nebudu, já od vás pryč pudu ¦ . .

Všechny tyto tři nápěvy poukazují tudíž texty svými k základní melodii Ach, není tu způsobem dostatečně výmluvným.

Na těchto výkladech musím přestati, ač nemá-li projednání jedné skupiny písňové vzrůsti na objemnou monografii. Jen naznačiti chci, čím asi mohlo by se ještě pokračovati.

Zbývá především dost jiných nápěvů, kromě oněch jedenácti prozkoumaných, jejichž alespoň vzdálenější podobnost s typickou melodií naší i kromě stavby a rhythmu nelze popírati, a které i texty svými rozhodně do naší skupiny se hlásí. Jsou to hlavně nápěvy střídavé, t. j. takové, na něž se jednotlivé z uvedených textů nebo varianty jejich zpívají střídavě s některým oněch jedenácti. Uvádím na př. melodii EN. 594: Sloužila má milá mezi horama, jejíchž 10 textů valnou většinou shody myšlenkové nebo alespoň drobné narážky na písně shora probrané obsahují. Ale to, co jsem uvedl, tuším stačí, aby nás přesvědčilo, že před sebou máme skutečný typ písňový i co do hudby i co do slov, jenž oběma směry z jednoho nebo, co se textů týká, nanejvýš z několika málo základních útvarů nenáhle dospěl k hojným variantům a odnožím, pendantům a parodiím, tak že z této pevné souvislosti jen nepatrný počet písní, patrně poubých to okamžitým rozmarem nebo náhodou vnuknutých improvisací povahy obyčejně velmi podřízené, úplně se vymyká. Že při tom celkem nápěvy mnohem méně od sebe se odchylují než texty, je zcela přirozeno. 5) Skupina tohoto typu je tedy zajisté dosti bohatá. Zvonař kdysi tvrdil, že kromě jedné melodie v Holanově „Kapli královské" (1693), která s Ach, není tu má „trochu podobnosti melodické i rhythmické", „nemá nápěv Ach, není tu sobě podobného; jest tedy jedináčkem matičky vlasti" — dnes musíme vyznati, že nápěv ten naopak honosí se příbuzenstvem velice četným.

Dále bylo by rovněž tak poutavě a poučné, všímati si i těch nápěvů střídavých, které zase k jiným typům činí přechod. V našem případě museli bychom kromě toho míti na zřeteli i rozličné tance, k nimž se příslušné písně zpívaly. Shledali bychom na př.,


5) Docela zvláštní jest poměr nápěvu Ach, není tu k písním Nejsi, nejsi, jak jsi se dělala, EN. 454 a Přes hráz, přes hráz, přes votavičku, EN. 551 a jiným podobným. Souvislost i zde jest nepopiratelná (jistou podobnost konstatoval již Zvonař, ovšem jen co do prvního taktu); ale není to již. pouhé melodické variování, nýbrž patrně i vliv vícehlasé hudby nástrojové.

Předchozí   Následující