že v naší skupině: Ach, není tu, není, jíž, jak známo, Sousedská je tak blízká, nalézáme i Protivínskou, jejíž nápěvem dle Erbena (poznámky při písních: Kdyby byla jiná zlatem obalená, a Protivínský zámek, pod ním pivovárek) vedle EN. 746 byl též EN. 10, a Kuželku, k níž zase zpívaly se na týž text (Však nám tak nebude) nápěvy EN. 10 a EN. 741. Samo sebou rozumí se, že při těchto vztazích tanečních písní běží toliko o formu a rhythmus hudební, ne však o taneční figury samotné, neboť téhož nápěvu možno užívati třeba při tancích choreograficky velice rozdílných.

(Pokračování.)

Dne 14. září r. 1836 pořádali čeští stavové na počest korunovaného krále Ferdinanda a královny Marie Anny velikou slavnost lidovou vedle invalidovny. Lid z jednotlivých krajů ve svém rázovitém oděvu prováděl obžinkové a svatební obřady podle svého zvyku. Slavnost byla popsána v časopisech1) i samostatných knížkách.2) Pouhý popis slovný však nenahradí názoru jasnějšího o průvodech lidových při slavnosti této, jaký podávají náčrtky souvěké, vyobrazující skupiny z jednotlivých krajů. Průvod kraje pracheňského znázornil litograf Jos. Vetter 1 v Písku v zajímavé knížce, na kterou mě laskavě upozornil p. F r. A. Borovský, kustod umělecko-prů-myslového musea v Praze. Vzdávaje upřímné díky za to, podávám osm ukázek z Vetterlovy publikace,3) která je nyní velmi vzácná i v Písku, kde byla vydána, a v okolí tamějším. Obrázky jsou důležité pro studium kroje lidového na začátku věku nynějšího. Při-rovnáme-li zprávy souvěké o kroji jihočeském k těmto kresbám, vy-