str. 293
nám spolehlivý výsledek. Že jako ve svých úvahách dřívějších i tentokráte obmezuji se písněmi českými, budiž zde prostě konstatováno. I začnu typem zvláště zajímavým a poučným:
Ach, není tu, není (EN. 10.).
Není snad nápěvu mezi lidem naším oblíbenějšího a rozšířenějšího nad prostou, ale v prostotě své tak jemnou a dojemnou melodii Ach, není tu, není, EN. 10. Zpíváť se dle ní — počítáme-li v to i všechny varianty — neméně než 24 písní. Jsou to následující:1)
1. Kdyby byla jiná; 2. Kdyby jinší byla; 3. Ach, Bože ne-beskej; 4. (Ach) Já tu nebudu; 5. Vzdor navzdor někomu; 6. Když tě nedostanu; 7. Ach, není tu, není; 8. Našili koukole; 9. Kozička červená, krví pokropená; 10. Pod naším okýnkem rostou tam dvě růže; 11. Pod naším okýnkem; 12. Co jsem tak darebná; 13. Každá má milého; 14. Přeškoda, má milá; 15. Měl jsem já panenku; 16. Každá má milého; 17. Ach ouvej, bolí mě; 18. Však nám tak nebude; 19. Truc na truc někomu; 20. Pořád (Vždycky) mně dávají; 21. Hej, pane hejtmane; 22. Škoda tě, Jeníčku — všechny dle vydání Erbenových písní z roku 1864 (a 1886). K tomu pak přichází ještě z prvního vydání (1842—1845) 23. V Táboře na íynku, a 24. Slunéčko zachází, kteréžto obě dle vydání posledních zpívají se na nápěv jiný, ale ovšem na variant nápěvu našeho. Podotýkám však, že píseň 14. Přeškoda, má milá, přidává se také k 24. Slunéčko zachází jako třetí sloka, nebo jinými slovy: že tato třetí sloka pokládá se druhdy za píseň samostatnou. Kromě toho texty 1. a 2., 5. a 19., 7. a 20., 10. a 11., 13. a 16. jsou varianty anebo mají stejné začátky (po případě sloky). Na které nápěvy zpívají se písně, při nichž mimo EN. 10. udán ještě nápěv jiný, dle potřeby dodáno bude příležitostně.
Všímáme-li si pokynů, jež Erbenovy sbírky poskytují pro topografii zpěvů lidových, shledáváme, že nápěv Ach, není tu skutečně rozšířen jest po celých Čechách; že větší část textů zde uvedených pochází z krajů jihozápadních, menší pak ze severozápadních, přirozeně plyne z toho, že kraje ony na lidové písně jsou vůbec bohatší, než tyto.
Ale co do počtu textů nápěvu Ach, není tu, nemnoho jen zadává EN. 218: Jetelka, jetelka, jehož 17 rozličných textů vesměs pochází z jižních a západních krajů českých:
25. Nechoďte, mládenci; 26. Vždycky mně říkají; 27. Na krátce, na dlouze, nic mě netěší; 28. Chovej mne, matičko; 29. Co jsem
1) Cituji zde pouze začátky textů, poněvadž dle abecedních seznamů obou posledních vydání Erbenovy sbírky (1864 a 1886) každou píseň snadno lze nalézti.
|
