kubem Smrkovským za přítomnosti Pavla Křišťana Koleckého, rychtáře, a Matěje Hlaváčka, písaře právního, který o všem sepsal veleobšírný protokol. Všickni zapírali a sváděli vinu na ty, kteří uprchlí, jenom Kateřina Kučerová statečně vyznala, že nemohouc se dívati, jak hodného čeledína pochopové nekřesťansky perou, holí tloukla motolské s úmyslem, aby Vítovi pomohla.

Na čeledínech nebylo si co vzíti, proto přidrželo se právo Kačery a koláře. Velkopřevor Maltánský žádal, ponechávaje potrestání jejich „quoad publicum" nejvyššímu purkrabí, aby „quoad privatum" 1. buďto sběhlého poddaného jeho Víta Krále postavili, nebo, ne-budou-li toho moci učiniti, panství strakonickému jiného schopného brance dodali, 2. aby poddaným jeho motolským jménem bolestného 12 zl. zaplatili, 3. aby zaplatili soudní útraty práva hradčanskému,, celkem 17 zl. 51 kr. za výslech a stravování vězňů, konečně 4. aby kolář pouta, která za sebou má, osobně k soudu práva velkopřevorského v Praze dodal.

Po Vítovi Královi a ostatních uprchlých čeledínech pilně pátráno. Podařilo-li se kterého z nich zatknouti, nevíme.

Zprávu p. Kubovu o jeho výpravě do Domažlická položil jsem na první místo v této nové řadě příspěvků, poněvadž běželo o věc časovou, nad míru zajímavou a důležitou. Bližší diskusi však o ní, jakkoliv sama o sobě jest lákavá a nejedním směrem nové doklady toho poskytuje, co jsem o našich nápěvech lidových psal v prvním ročníku českého Lidu, raději odkládám na dobu pozdější, až materiál panem Kubou nasbíraný bude uveřejněn celý.

Ale po této episodě nehodlám pokračovati hned ve svých úvahách povšechných, nýbrž na objasnění a odůvodnění toho, co jsem čtenářům tohoto časopisu předložil před dvěma lety jednak o vznikání a rozličných proměnách nápěvů, jednak o větších skupinách melodií příbuzných, témuž typu náležejících (zejména str. 168 až 174 I. ročníku Č. L.), uvedu několik příkladů na ukázku onoho způsobu zkoumání podrobného, jenž dle mínění mého jedině zabezpečí