nější, než střepy spodnější vrstvy, a do červena vypálené. Nádoby, z nichž střepy pocházejí, zdobeny byly čarami kruhovými kolem ústí, nebo vlnitými po povrchu, jeaom jeden střep má kromě vlnité vyhlazené cáry ještě plamenkovité okrasy vyryté.

Nad těmito nalezl jsem čtvrtý druh střepů zdobený kruhy hluboko vrytými a pravidelnými. Někdy je povrch celého střepu samými kruhovitými rýhami pokryt (karbován), což velmi pěkně vypadá. Mezi střepy těmito nalezl jsem i mnoho oušek rozličné velikosti. Střepy právě popisované jsou dobře pálené a rozličné barvy.

Jiné, které bezprostředně pod vrstvou spáleného dříví jsem našel, a které následkem kopání po pokladech místy i na povrchu nalézti lze, pocházejí z nádob rozličné podoby, baňatých i miskovitých. Střepy z nádob baňatých ukazují ústí nádob těch na venek přehrnuté, rýhované nebo okulacené. Jsou buď červené nebo světle šedé, z hlíny řídké, pískovaté, dobře však vypáleny. Celé nádoby přes usilovné hledání jsem nenalezl; tvrzeno mi však, že dříve celé zachovalé „hrnce"'nalezeny bývaly, od dobyvatelů pokladu vždy však hned rozbity byly.

V hloubce nejmenší a částečně i mezi uhlem dřevěným našel jsem zbytky nástrojů železných, žárem i rzí k nepoznání znetvořené, mezi jiným i kousek plochého želízka s dírkou, což zdá se býti zbytkem čepele nože nebo podobného nástroje. Kosti zvířecí přicházejí v každé hloubce v stejném množství. Mezi vrstvou spálenou byl střep od všech ostatních v každém ohledu nápadně se lišící. Je to úlomek nade dnem nádoby velmi pěkně ozdobené a pochází asi z doby krátce před zničením hradu požárem. Pro nepatrný rozměr střepu nelze si .představiti, jak as celá nádoba vypadala. Střep je z hlíny velmi jemné, do červena vypálen, povrch je však černý a ozdoben velmi vkusně a pravidelně vrytými kolmými čárkami a křížky. Čáry ty skládají pásy nad sebou oddělené čarami přímými a vlnitými kolem nádoby směrem vodorovným běžícími. Žel, že nenašel jsem z nádoby této zbytků více!

Jsa výsledkem pátrání svého na místě přesvědčen, že hrad zde skutečně stával, ač obyvatelstvu okolnímu ani jméno jeho známo ¦ nebylo, zavedl jsem pátrání své různými směry, a dospěl konečně k tomu, že hrad zde stávavší je Homberk (Hohenberk), o němž v Slovníku Naučném též zmínka se činí, že mezi obcemi z počátku jmenovanými stával; též je tu udáno, že u lidu okolního Vimberk sluje. Jména toho však v krajině naší nikdo nezná, ba ani lidé nejstarší v osadě nejbližší (Příkosice) hradu nikdy vůbec jmenovati neslyšeli. Dle Slovníku Naučného byl hrad původištěm pánův z Hohen-berka, kteří ve 14. a 15. stol. hrad napořád ještě drželi. Posledním »držitelem uvádí se tu Zbyněk z Hohenberka, jímž rod jento vymřel a hrad co odúmrť na krále připadl (1454). Doba založení hradu je .neznáma, sahá zajisté však v doby velmi dávné; neznámo též. kdy hrad