skály, neboť na skále samé ani nejmenších stop po hradě jsem nenalezl. Při bližším ohledání seznal jsem, že půda kolem skály na mnohých místech je rozkopána, což vysvětleno mi tím, že lid z blízkých Příkosic již po léta na hradišti tom po pokladu kopá, který zde dle-staré tradice zakopán býti má. Prokopav silnou vrstvu lesní půdy přišel jsem na vrstva uhlí dřevěného, kterou jsem zbytky shořelých dřevěných částí hradu býti soudil.

Nabyl jsem teď přesvědčení, že kopám skutečně na troskách hradu. Přesvědčení moje bylo ještě více utvrzeno, když jsem pod vrstvou touto přišel na pískovec. Poněvadž skála je buližníková a v dalekém okolí pískovce není, shledal jsem, že mám před sebou zbytky zdiva. Brzy objevily se i cihly a společně s rozdrobeným pískovcem táhly se v mocné vrstvě hluboko do země. Dospěl jsem k tomu úsudku, že hrad byl požárem zničen a trosky jeho s příkré skály dolů svaleny a během několika snad století půdou lesní pokryty, stromy a křovím pak porostly. I povrchní útvar půdy tomu nasvědčoval.

Účel můj na místě byl tímto vlastně dosažen a zbývalo mi pátrati teď jinde po jméně hradu, avšak veliké množství střepů a kostí zvířecích, které jsem vykopal, přimělo mne k tomu, že jsem půdu ještě na mnoha místech ve směru kolmém prokopal.

Kopání ve směru vodorovném pro hustý porost bylo naprosto nemožné. Dospěl jsem všude stejného výsledku. Pod vrstvou spálenou objevovaly se ve vrstvách zdiva střepy, ba nalezl jsem je i v značné hloubce, prokopav se zdivem. Poněvadž do hloubky střepy co do jakosti i tvaru nádob, z nichž pocházejí, stále jiné jsem nalezl, uznal jsem za svou povinnost o nálezu svém zde se zmíniti. Jakéhokoli úsudku o nálezu svém ovšem pronésti si netroufám, ponechávaje posouzení znalcům. Snažil jsem se proto vylíčiti vše co možná nejvěrněji.

Střepy jsou několikera druhu, poukazujíce k různému stáří, a počnu tedy s oněmi, jež jsem našel v největší hloubce, které jsou dle všeho též nejstarší. Střepy z vrstvy nejspodnější objevují se ve velikém množství, pocházejí z nádob baňatých, v ruce urobených, z hlíny řídké, silně pískem pomísené a málo pálené, beze všech ozdob, s povrchem červeným nebo bělošedým.

Jeden střep ze dna pocházející vykazuje dvě vrstvy hlíny ve svém složení, vnitřní šedou, zevní černou. I střepy nádob lahvovitých našel jsem druhu tohoto. Hrdla lahvic těchto vyznačují se zvláštní tloušťkou, jsouť některé střepy až 15 mm silné. Nad střepy těmito uloženy byly střepy tenčí z nádob taktéž baňatých. Neukazují taktéž, že by na kruhu zhotoveny byly. Jsou málo pálené s povrchem čer veným anebo tmavošedým, beze všech okras. Tloušťka nepřesahuje 5 mm. Třetí druh střepů nad předešlými uložených je z nádob na kruhu hrnčířském kroužených. Tloušťka je rozličná. Našel jsem střepy tohoto druhu 4 mm, ale též 7 mm silné; jsou vesměs z hlíny jem-