ském. Okresy tyto zaujímají moravskou část „českomoravské vysočiny",, skládající se z břidlice a žuly, a tvoří tak pokračování české části» v neolithu též neobydlené. V znojemském okresu počínají naleziště také teprve poblíže Znojma, tedy nedaleko od hranic mezi břidlicí' prahorní a neogenním útvarem.

Kromě toho chybí nebo jsou sporými nástroje kamenné na východních hranicích Moravy, zvláště v okresu velkomezeříčském. Tam. — zdá se — nelákalo pohoří člověka neolithického.4)

Dle toho jest pravděpodobno, že i na Moravě nebyla v době neolithické obydlena pohoří a — krajiny, které neposkytovaly obyvatelstvu látky v domácnosti nevyhnutelně potřebné, t. j. vhodného^ materiálu pro zbraně a nástroje kamenné.

Hodinu cesty od městyse Mirošova mezi obcemi Příkosicemi a< Vískami, v lese nazvaném „Mlází", vypíná se vysoká skála, kteréž místo lid okolní „na hradě" nazývá.

Tímto pojmenováním upozorněn, navštívil jsem v létě 1893 místo to, chtěje se přesvědčiti, zdali zde hrad skutečně stával.

Na první pohled nic tomu nenasvědčovalo. Ale různé nálezy z dob dřívějších, o kterých jsem se buď dozvěděl a je částečně i zjistil, že zde skutečně se udaly, přiměly inne k tomu, že jsem se-odhodlal místo to podrobněji prozkoumati.

Tak zjistil jsem nález dvou svícnů, jež nálezcem někam prodány byly, nález peníze zlatého, nálezcem taktéž prodaného, dále stříbrné lžíce, t. zv. sběračky, kteréž nálezce v domácnosti užil. Dozvěděl jsem se i o různých nálezech hrotů šípů atd.

Nebylo nikterak úmyslem mým propátrati hradiště to po stránce archaeologické, chtěl jsem pouze, jak již řečeno, jistoty nabyti, co na pověsti v lidu kolující, že zde hrad stával, pravdy jest, a dopátrati se pak jména hradu, jehož jsem k jinému účelu potřeboval.

Za pomoci dvou občanů z Příkosic, kteří se o věc zajímali a v mnohém ohledá mi pomocí svou přispěli, jal jsem se pátrati kolem