Předchozí 0292 Následující
str. 279

v době neolithické na jisté kraje mělo i telurické příčiny, hlavně založené v podnebí. Možno, že jest tomu z části tak, avšak ne výhradně, neboť vidíme zároveň, že severovýchodní část Čech, která v ohledu klimatickém předčí ostatní kraje české, nebyla v neolithu nejhustěji obydlena.

Porovnáme-li však naši mapka s mapou geologickou (obr-číslo 2.), že neobydleny zůstaly krajiny, kde převládá rula a1 žula; totiž vedle pomezních hor celá vysočina českomoravská; málo obydleny byly krajiny s útvarem kamenouhelným a s břidlicí fylitovou, hojněji již vrstvy křídového útvaru (v severovýchodu) a nejhustěji vrstvy třetihorní s čedičem v severozápadních Čechách a kraje silurské. Ostrovy třetihorního útvaru v jižních Čechách však zůstaly neobydleny. Ovšem není to samo geologické složení, které způsobilo nestejné obydlení naší vlasti v neolithu, nýbrž jest to rozšíření nerostů, které ke zhotovení nástrojů a zbraní kamenných byly používány, totiž hlavně: diorit, gabbro, serpentin, amfibolit, diahas, eklogit, čedič.1)

Vyjma serpentinu (hadce),2) který nacházíme ve větším množství jihozápadně od Budějovic a roztroušeně (ale dosti řídce) po českomoravské vysočině (u Tábora a jinde), kryje se rozšíření ostatních nerostů úplně s rozšířením nástrojů kamenných, tedy s rozšířením osídlení neplithického. Pohled na přiložené mapky přesvědčí o tom nejrychleji.

Z toho vyplývá, že lid v době neolithické, který bezpochyby celé cechy znal, přece jen se usazoval a zdržoval tam, kde nalezl vhodný materiál ke svým nejnutnějším nástrojům a zbraním, čímž geografické jeho rozprostranění nejlépe se vysvětluje.

Z nálezů kamenných nástrojů na Moravě nejsem s to sestaviti podobnou mapku, jakou pro cechy děkujeme p. L. Šnajdrovi, neznaje museí a sbírek moravských, a pronáším zde jen přání, by se některý z moravských archaeologů té práce ujal.

Avšak pokud nálezy byly popsány neb ohlášeny («vlášť v čas. mus. vl. sp. olom. při vypsání darů do musea), sestavil jsem je do mapy a tato potvrdila úplně to, co jsme seznali z naší mapy Čech: kamenné nástroje jsou na Moravě dosti hojné, chybí však takřka úplně v západních okresích, t. j. v okresu dačickém, třebíčském,3) jihlavském, velkomezeříčském, novoměstském, zábřežském a šumber-


1) Porfyr, rula, žula, trachyt a fonolith se užívaly zřídka.
2) A dioritu od Slavie.
3) Pouze z M. Třebíče byl ohlášen (osamocený ?) nález jedné sekery kamenné
(Cas. vl. mus. sp. olom. V. 142) a z Olšan (jsouli to Olšany v dačickém
okresu) několik kamenných nástrojů.

Předchozí   Následující