přesvědčíme při porovnání mapy pana Šnajdra s mapou p. dr. Píčem pro nejstarší hroby v Čechách sestavenou (Archaeol. výzkum v středních Čechách. V Praze 1893). Ba ještě více: po celou dobu před-historickou zůstaly tytéž krajiny předně neb alespoň nejhustěji obývány, jak učí pohled na ostatní tabulky p. dr. Píčem podané, na starší tabulku Vocelovu (Pravěk země české) a na tabulku Kaliny z Jäthensteinu (Böhmens heidn. Opferplätze atd. Praha 1836).

Obr. 1. Mapa nálezů kamenných nástrojů v Čechách (dle Šnajdra).

Mapu p. Šnajdrovu bude nutno stále doplňovati, avšak tím, tuším, se hranice původně stanovené mnoho nezmění. Z rozšíření kamenných nástrojů soudil p. Šnajdr za prvé na to, že osídlení v Čechách v oněch dobách dalo se postupně podél řek a potoků, za druhé na to, „že první zalidnění země české lidmi usedlými stalo se poříčím středního Labe skrze průsmyk n Děčína." K těmto oběma závěrkům přisvědčuji ne tak vzhledem k obrazu, který podává zmíněná mapa (neboť ona jednak vykazuje velké mezery podél velkých řek českých, jednak podává zvláštní nevysvětlitelný zjev, že často krajiny podél malých říček