Předchozí 0276 Následující
str. 267

o nichž jsem se dosud zmínil, mají ještě jedno společné charakteri-stikon: vyvinutá ucha jsou řídká, a nalézáme na nich nejčastěji buď jen pouhé pupíky (z vnitřku vytlačené nebo zevně přidělané) nebo úška malá, opatřená někdy jen dírkou co by stéblo nebo provázek prostrčil.

Ale již v nálezech rázu jinak neolithického počíná se u nás objevovati keramika slohu jiného, opatřená vyvinutými uchy, jemnějších tvarů i techniky, hlazená, barvy černé, — keramika, která pak různě se vyvinujíc, provází nálezy předhistorické posledními výstřelky svými až do dob historických. Její nejstarší typicky vyznačené tvary tvoří skupinu nádob t. zv. rázu únětického v naší první době bronzové. Nemyslíme, že by snad byla k nám bývala přinášena zároveň s tovary bronzovými, nýbrž soudíme, že se počala vyvíjeti pomalu od konce doby neolithické. Shledávámet se s počátky jejími ještě v nálezech s nástroji kamennými, a beze vší stopy kovů, smírae-li věřiti zachovaným zprávám. Sem bych kladl na př. naleziště bžanské, hospo-zínské, snad sem patří i Hořín, Líbezníce, Polepy a jiné. Ovšem se naopak i ony starší druhy, na př. typ monnsheimský, durinský udržují tu a tam i do kultury rázu čistě únětického.

Tyto znaky provázejí většinou neolithickou kulturu v ostatní Evropě, a provázejí li ji i u nás, netřeba naší praehistorii upírati stupeň neolithický. Nálezu těch je u nás dosti značná řada.

Odpadkové jámy vyznačené touto kulturou našly se a byly velmi dobře prozkoumány v poříčí Úslavy na Plzeňsku hlavně na vrchu Brzy, úhradu Lopaty a blíže Šťáhlavic. 18) Sídliště u Bzů a Lopaty náležejí starší době neolithické. Byloť tam sice nalezeno množství sekyrek hlazených, nožíků z pazourku, šipek, pak hrubých střepů, přeslenů a kasy spálené hlíny ze stěn chýší — ale ani jedna sekera vrtaná. Nálezy lopa^ké lišily se od prvých jen hojnějšími zbytky kostí domácích zvířat (spracovaných i surových). Bydliště u Šťáhlavic náleží již době pozdější, ale stále ještě neolithu. V obydlích jámových (jámy jsou až 2 m. hluboké) přišlo se na sekery vrtané, za to chyběly pilky, šipky pazourkové a nástroje kostěné.

Stejně sem patří neolithická bydliště prozkoumaná Kl. Čermákem v Čáslavi, hlavně v cihelně, v níž se našlo 100 jam téměř beze vší stopy kovu19) a u Koudelová blíže Čáslavi,21) pak kulturní


18) Szombafhy v Annalen des k. k. naturhiUor. Hofmuseums 1888, str. 130, Franc v Plzeňských Listech 1893 č. 154 a ns).
19) Čermák, Pam. arch XII., str. 140, 423, XIII., str. 334, XIV., str-527, XV., str. 343, v Českém Lidu L, str. 58, ve Verhandl. berl. anthr. Ges. 1887, str. 522, v Mitth. der wiener anthr. Ges. XXI., str. (13), XXII., str. (24). Much v Mitth. der Cetitralcommission 18S9, str. 194.
20) Čermák v Mittheil, der Centralcoramission 1887, str. 89, v Pani. arch. 1887, str. 158.

Předchozí   Následující