str. 262
Evropě již za doby neolithické počalo na místě pochovávání spalovat. 8) Kostry leží u nás v hrobě nejčastěji vyloženém velikými kameny a pokrytém, tak že tvoří skutečnou skřínku kamennou, a jsou na znaku nataženy nebo na boku, skrčeny. I o sedícím položení jsou zprávy.9) Setkáváme se, jak jsme připomenuli, i s těly pohřbenými v jamách odpadkových. Hrobů, jakož vůbec nálezů rázu neolithického nejvíce se našlo v severních a severozápadních cechách; odporidají celkem obdobným nalezištím saským a durinským.
V inventáři nálezů nejvíce zajímají kamenné nástroje a keramika.
Kamenné nástroje jsou nejčastěji hlazené i vrtané sekerky, pak menší dláta, šipky a nože z pazourku, různá drtidla a pod. Za materiál k sekyrkám sloužil nejvíce amfibolit, hadec, pak prahorní břidlice, zelenokam; méně žula, porfyr, diorit, pískovec, diabas. Zajímayo je i přirozeno, že se jich nejvíce vyskytuje tam, kde geologické složení půdy poskytovalo k tomu příhodný materiál, jak dále ukazuje ve svém článku Dr. Matiegka. Sekery z jadeitu a nefritu našly se, pokud vím, jen na Moravě, kde se vyskytly i nože z obsidianu, původu patrně uherského. Za to naše pazourkové nástroje jsou asi původu domácího;10) lze tak souditi z objevených dílen, na příkl. u Bukvice na Jičínsku. Jiné dílny na kamenné nástroje ohlášeny byly ještě u Čistovsi blíže Hradce Králové, u V o s i c (Osic) blíže Pardubic, u Vitiněvsi blíže Jičína, mezi Lipou a Chlumem u Hradce Králové atd.11)
anthr. Ges. XXI., str. 29). Sem dále náležejí hroby žárové odkryté J. Matifgkou vedle kostrových u Lovosic (Český Lid I., str. 45), popelnice s kamenným provrtaným mlatem nalezená v Tursku u Prahy (dle sdělení p. P. Procházky), snad i hospozínské sem patří, část hrobů přílepských, žárová mohyla u Toužetína (Mitth. der Centralcommission 1889, str. 41), a prof. Woldřich zmiňuje se o hrobech popelnicových s kamennými sekerami, dlátky a pod. u C i t o 1 i b (Beiträge IV., str. 8). 8) Srv. mé Lidstvo v době předhistorické, str. 178 a násl.
9) Zdá se, že u nás pochovávání v poloze natažené je starší a že teprve koncem neolithu nastal zvyk mrtvé pohřbívati v poloze skrčené, tak ž e na některých pohřebištích se setkáváme s obojím způsobem, na příklad v Hospozmě (Pam. arch. XIV. 437), a ještě do doby bronzové udržuje se tu a tam zpflsob první, na př. v únětických hrobech lovosických (Pam. arch. XIII. str. 23).
10) Prof. Woldřich ještě roku 1886 soudil, že pazourek k nástrojům byl k nám dodáván z ciziny, z Dánska (Časop. olom. musea 1886, str. 91). Jak nyní soudí, nevím. Také pr.if. Kušta v popise diluvialního naleziště v Lubne u Rakovníka má tamějši pazourek za cizozemský (Věstník král. spol. nauk 1890. Třída math. přír., str. 235.).
11) Čisto ves (Diviš v. Mittheil, d. Centralcomm. 1881, str. CXXXII), Vosice (Diviš tamže 1889, str. 60, chybně s. v. Volíce), Buk vice (Šnajdr, tamže 1888, str. 202, Jičínský obzor 1883, čís. 32, Hlas Národa 1888, čís. 251), Vitiněves (Š n a j d r v Mitth. d. Centrat-commission 1885, str. 24), Chlum (J. Duška tamže 1888, str. 192).
|
|
