Předchozí 0267 Následující
str. 258

tak rozhodně a také v detaillech jinak zaujal nejnověji v otázce této-prof. Píč. Vyjádřil se následovně:

„Jestli však tyto popelovité jámy se svými stopami někdejšího-obývání za hlavní oporu tak zvané neolithické čili kamenné doby se pokládají, a jestli kostry skrčené poblíž takových pravidelně téměř již bronzové a zlaté pohřební dary při sobě mívají, pak plyne odtud i druhý důsledek, že totiž u nás té čisté doby neolithické asi nebylo, a tam kde u koster skrčených jen kamenné dary pohřební se vyskytují, že bezpochyby jen na starobylost ritu pohřebního souditi se dá." A dále: „Bylyť arci hroby podobné bez bronzu nalezeny již několikráte v Čechách, i bylo by tudíž podle běžného za hranicí i n ná» třídění správným říci, že kostry skrčené patří z části do neolithu, většinou do doby bronzu, výstřelky svými do doby la Těneské. Než i přes tyto nové doklady neolithu pisatel těchto řádek není přesvědčen, že u nás v Čechách čistá doba neolithická byla opravdu zastoupena, i kloní se vždy ještě k tomu náhledu, že neolith v hrobech těch jest archaickým obřadem, jakož by vysvítalo z hrobů brandýských a brá-zdímslsých, kde hroby neolithické s bronzí byly podle sebe a tudíž se vší pravděpodobností současné; vysvítalo by to i ze situace přerovské, kde na sídlišti v jamách nalezen byl bronz, v hrobu neolith, vysvítalo by to konečně i z jam radímských, kde vedle neolithických korálků (pak i střepin) přece nalezen bronz."4)


vedle kamenných mlatů též vývrty (čípky z děr), jinde i mlaty nedo-vrtané, hotoveny byly některé tyto předměty zajisté u nás, a to ř e-meslnými lidmi, původně snad cizími, práce té dokonale znalými, kteří asi právě tak robili zde hlazené nástroje kamenné jako oni „marchands fondeurs" artefakty bronzové. Že se později chopili práce té i domácí obyvatelé, o tom není pochybnosti, ano jest jisto, že se zde jako jinde hotovily hlazené ty předměty dle potřeby i v dobách mnohem pozdějších, jak tomu nasvědčují i hroby i stará sídliště. Z toho tedy, že skutečně se u nás takové hlazené kamenné arteiakty dosti hojně vyskytují, nemůžeme na ten čas uzavírati, že zde žili lidé kovu vůbec neznající, tedy už v době, která se „neoüthickou" nazývá a přibližně až do druhého tisíciletí, př. Kr. klade. Neboí k závěrkům tak důležitým a dalekosáhlým neopravňují nás ani na př. hromadně nalezené úšiipky pazourkové u Bukvice blíže Jičína, ani tak nazvaná stanice diluviainího člověka u Lubna blíže Rakovníka rovněž s hojnými pazourky spracovanými, a to kromě jiného i proto, že se o vyrabitelích věcí těch, t. j. o jejich bydlištích a hrobech, zařízení oněch i těchto ničeho dosud neví. Konečný úsudek o tom budiž ponechán dalším výzkumům, kterých úlohou bude spolu rozřešení otázky: byla-li naše vlast už v tak hlubokých dobách vůbec obydlitelna čili nic." S náhledy vyslovenými v tomto odstavci ve více bodech nesouhlasíme. Zde se nejen upírá doba neolithická, ale nalezené nástroje kamenné vykládají se za zbytky hromadných nálezů, jež k nám do Čech aspoň v starších dobách přicházely o b c h o d e m — theorie zcela nepravděpodobná.
4) Archaeologický výzkum ve středních Čechách, str. 44 a 62. Totéž v Pam. arch. XV., str. 305, 412.

Předchozí   Následující