místy i přílišnou odvahu (na př Bantu a Koi Koin v jedné skupině a j.). Část ethnologieká zdá se nám zdařilejší než ethnografická. Že spisovatel musel zachovati největší stručnost, jest při rozměrech díla pochopitelao. Evropané jsou ovšem probráni příliš krátce, což však není tak velikou vadou, neboť právě .zde jsou každému vzdělanci jiné, podrobnější prameny přístupny P. Dr. Schurtz vyšel z geografické školy Eatzelovy, čehož dobrá následky spatřujeme v tom, že není tak jednostranným, jak často u specialistů bývá. Z čeho by si jiná díla populární mohla vzíti příklad, jest svědomité vědecké propracovaní látky až do poslední chvíle a důkladné využitkování literatury dnes jistě obrovské. Illustrace nejsou ovšem původní, za to však dobrý výběr a slušné provedení. Pěkná úprava jakož i levná cena-budou jistě raziti knize této cestu v kruhy nejširší, čehož k prospěchu vědy samé i vzdělání všeobecného lze si jen vřele přáti. Něco podobného doporoučelo by se důrazně u nás, hlavně v době nynější, ledy ruch národopisný byl roznícen myšlénkou výstavy národopisué.

Bastian A. Ideale Welten nach uranographischen Provinzen in Wort und Bild. Ethnologische Zeit- und Streitfragen, nach Gesichtspunkten der Indischen Völkerkunde (Bd. I. Reisen auf der Vorderindischen Halbinsel im J. 1890 für ethnologische Studien und Sammlungszwecke; Bd. II. Ethnologie und Geschichte in ihren Berührungspunkten ; Bd. III. Kosmogonien und Theogonien indischer Religionsphilosophien). 3 sv. lex. 89. 289 + 270 -f 232 Str., 22 tab. Berlin. Felber, 1892. 45 M. Velice nesnadno referovati o dílech, jež napsal Adolf Bastian. Před referentem nahromaděna je při každém z velkolepé řady svazků spousta nových ideí a spousta ještě větší sebraného zcela nového materiálu —¦ vše to aspoň zdánlivé bez jakéhokoliv systému, z pravidla bez obsahu, bez indexu, často něco zcela jiného, než co titul knihy povídá. — Poslední cesta na břehy Indického okeanu zavdala Bastianovi podnět, aby na sklonku svého života naskizzoval veliký obraz své vědy a svých názorů, jak si jej vytvořil během čtyřicetiletého putování kolem světa. Humbold napsal před půl stoletím své Confiteor v pověstném „Kosmu". Pokus Bastianův vypadl ovšem jinak. Kdežto veliký geograf dlouhou řadu let svého života obětoval formě tdíla, jež, pokud se věci týče, dávno se bylo v hlavě jeho vykrystalisovalo, vychrlil Bastian, jehož zásluhy o národopis sotva jsou menší Humboldtových ¦o zeměpis, po svém způsobu, známým telegrafickým slohem názory své na papír, a tím dílo jeho stává se naprosto nepřístupným neodborníkům. Ve sv. I. marně bude někdo hledati cestopis po Indii, za to však nalezne zde velikou látku předvedenou u srovnání s ostatním světem. Že jest správně podána, musíme věřiti, neboť způsob citace Bastianovy předpokládá paměť tak obrovskou, jakou má zase jen jediný Bastian. Nejzajímavější, důležitý i pro historiky a geografy jest sv. II. Proti oněm frásovitým úvahám o té které vědě vystupuje zde moře myšlének. Žádný národopisec nesmí se zříci čtení této knihy. Často vytýká se národopisu stejně jako geografii, že zde nahromaděno tolik různorodé látky a upíráno jim s tohoto stanoviska příjmí vědy. Bastian ukazuje, že nahromadění jest jen dočasné a že mu bude ulßvono, až vědy, jichž úkol zatím ethnologie byla nucena převzíti, rozšíří svůj obzor. Platí to hlavně o v š e-obecných dějinách. Bastian praví, že mínění, že ethnologie jako přechod mezi geografií a historií upadne v konflikt s těmito vědami, spočívá na povrchním odhadu, a že bude lze přesně vymeziti hranice. Mnozí kritikové vůbec ignorují stadium vývoje, v němž se ta která věda nalézá. Dnes nalézá se ethnologie ve stejném stadiu, jako krajinný zeměpis, to jest zaopatřování a systematické rovnání materiálu. Stadium to blíží se ke konci a někteří soudí, že i methoda Bastianova dlouho je nepřetrvá. Napovídá se, že věda Bastianova obmezuje se na zodpovídání otázky „kde" a nepraví „jak". Tu dlužno vytknouti, že v počátcích svých každá věda (až na malé výjimky) jest popisná, což však není důkazem, že by nemohla postoupiti dále, a nemůže ¦býti výtkou těm, kdož ji v tomto stadiu tak pěstují, a zvláště při národopise