stylisovaný tulipánový tvar skládá se z několika lístků, jakž to ukazuje i jeho původní tvar z přírody), jakož i jablka užívaly na výšivkách veškeré větve československého národa v málo jen pozměněném utváření. Slováci přidrželi se tvarů oblých, Valaši a Hanáci široce rozložených a často hranatě omezených, Čechové pak užívali forem podobných slováckým, jako vidíme nejlépe na starém vyšívání z Lito-myšlska a na některých zlatých čepcích, pokud ovšem v XVIII. stol. se nezaměnily tyto tvary ve formy naturalističtější, přizdobené barokními okrasami.

Čís. 10. Žudro z Nové Vsi (Dolní Rakousy).

Tato rozšířenost forem uvedených ukazuje dozajista k většímu stáří, než nahoře bylo poznamenáno. Nejstarší kusy vyšívání národního, které v tom způsobu jsou urobeny, datují se asi z polovice XVII. století. Museum království českého chová v české síni pokrývku z roku 1661 a jinou z r. 1663; obě jsou však kostelní a toho druhu, jako znamenité kostelní plachetky z Třebíče, Tišnova a Hodonína, které vystavila před několika lety v museu Náprstkových slečna Val-trova z Brna, a které všechny činí ve století uvedeném jakýsi přechod od kostelního vyšívání ve výšivky národní.