krom toho, že ji proto přede všemi pochválil, také nějaký duchovní dáreček jí darovával. Na to nějakou pobožnou písničku jim začínával a spolu s nimi zpívával. A tak až do půl noci, ano i přes půl noci s nimi na přízi setrval."

Kdy a jak vznikly nástěnné malby jihomoravské, nelze přesně určiti. Nejsou datovány; vznikaly však dozajista dosti pozdě, buď současně nebo něco později než souhlasné výšivky, a proto jen všestranným posouzením jich hodnoty dojdeme pravděpodobného cíle.

Malby ty nejsou rázu naturalistického, nevznikly přísným napodobením přírody, nýbrž jsou stylisovány, to jest jeví s přirozenými formami květin jistou jen souvislost. Komposice celkové, zosnované svěže a nikoli šablonovitě, přizpůsobují se vždy potřebě okamžité, tu formě okna, tu dveří, tu výklenku.

Nejvíce vidíme tu lodyhy a stvoly, květy a snítky ovocem ukončené nebo i celé keře a besídky nejrozmanitějšími rostlinnými motivy bohatě a harmonicky posázené. Z lodyh rozvíjí se množství spirálových točinek, úponků archaistického tvaru. Květy připomínají planou růži, lilii nebo tulipán; ovoce pak je tvaru jablkového nebo hroznového. Také objevují se zde ve velkém množství bobulky a pou-, pata květná různého tvaru. Srv. obr. č. 10. a 11.

Zachované malby nejsou valně staré; ovšem poukazují asi k počátku tohoto století, podobně jako vyšívání těchže dědin, malbám tak příbuzné, jehož nejrázovitější kusy, na př. šatky lanžhotské, datovány jsou z let asi 1790 — 1820. Že by se byly formy ornamentální, dříve popisované, v této době sem dostaly, nijak netvrdím, nýbrž popírám; leč k důkazu, který by dovodil starožitný domácí jich původ, není možno hned a snadno přikročiti, a je pak velmi těžko v něm až do temna věků nejdávnějších postupovati bez všelikých skokův a dohadů násilných.

Forem výše uvedených, jako tvarů plané růže, karafiátu, lilie a tulipánu (nikoli zvonku, jehož ráz je zásadně jiný, přicházíť asi většinou v převislé poloze a je při něm srostlá kalichovitá forma, kdežto