Předchozí 0250 Následující
str. 241

Kdy lidi nejprve počali maso jísti? Po potopě; v tom roce, jak "Noe zase z korábu vyšel, jenž jest od počátku světa 1657, tehdáž Pán Bňh Noelovi a potomkům jeho dopustil maso jísti, co prvé svatí otcové před potopou nesměli jísti. V knih. Mojž. 9. kapit. — Kdo na tom světě nejprv jest umřel? Abel, kterýž od bratra svého Kaina zabit a života svého zbaven byl. V 1. knih. Mojž. v 4. kapit. — Kdo oběšen jest bez ruky lidské? Absolon, neposlušný syn Davida, uvázl za vlasy na dubu, a potom třemi kopími proboden. V 2. knih. král. 8. kapit.

Kde zapovědíno, aby ženy v mužských šatech a muži v ženských datech nechodili? V 5. knih. Mojž. v 24. kapit. Neoblečte se žena v roucho mužské, ani muž požívati bude roucha ženského, neb jest ohavný před Bohem, kdožkoli činí to. — Kde Pán Kristus krejčí zpravuje aneb vyučuje? U sv. Mat. v 9. kap., kdežto učí, aby nepřišívali záplaty roucha nového k rouchu starému, aby neodjímala pevnost jeho od roucha a potom větší díra nebyla. — Kteří lidé šaty a střevíce své nejdéle nosili? Synové Izrahelští, kteréž vodil a choval Pán Bůh na poušti čtyrydceti let pořád, tak že roucha ani obuvi jejich se ne-strhaly, ani vetchostí zkažená jsou. V 5. knihách Mojž. v 29. kapitole. — Kdo nejprvnější sukně dělal? Pán Bůh sám, jak o tom stojí v 1. knih. Mojž. v 3. kapitole: Udělal Pán Bůh Adamovi a ženě jeho sukně koženné a zobláčel je. — Kdo nejprve počali cihly dělati? V zemi Sinar, když potomkové Noelovi počali Babylon stavěti. V 1. knih. Mojž. v 11. kapit. — Která nejprvnější švadlí a krumplířka byla? Noema, dcera Lamechova a Zylle. O této praví, že nejprve hed-bávné věci vázati, šíti a tkáti vymyslila. V 1. knih. Mojž. v 4. kapit. — Kdo jest nejumělejší šmukýř a hedbávných věcí řemeslný tkadlec byl? Goliad, syn Achisemata z pokolení Dán, o němž praví Mojžíš, že ho Pán Bůh vyučil moudrosti všelijaká díla hedbávných barev z žlutého, bílého a červeného hedbáví, z postavce modrého, z zlatohlavu, z šar-latu a z brunátu dvakrát barveného uměle a řemeslně dělati. V 2. knih. Mojž. v 31., 35. a 36. kap. — Kdo byl nejprvnějším kovářem? Tabalkain, syn Lamecha, kteréhož s Zylle zplodil; ten byl kovářem a dělníkem všelikého díla od mědi i od železa. VI. knih. Mojžíš, v 4. kapit. — Kde psáno stojí, že kovářské řemeslo od Boha jest? XI proroka Izaiaše v 45. kapit.: Hle, já stvořil jsem kováře, kterýž rozdýmuje v oheň uhlí a vynáší nádobí k dílu svému. — Kdo chválen jest vtipný a vyučený jsa v myslivosti ? Ezau, syn Izáka, o kterém Mojžíš píše v 1. knih. v 25. kapit.: Ezau byl muž vtipný k lovení. — Kdo nejumělejší zlatník, tesař a truhlář byl ? Bezelée, syn Uri, o kterémž sám Pán Bůh praví: Naplnilť jsem ho Duchem Božím, moudrostí a rozumem i uměním při každém díle, aby myslil, což by koli vtipně uděláno býti mohlo z zlata, stříbra a z mědi, mramoru také a z drahého kamení a rozličného dříví, v 2. knih. Mojž. 31. a 35. kapitole. — Kdo jest nejnemilostivější tyran? Smrt, neb ta žád-


Předchozí   Následující