Mojžíš, v 3. kapitole. — Kdo jest byl nejprvnějším vinařem? Noe byl první vinař, jak Mojžíš píše v 9. kap. Noe muž voráč, začal dělati zemi a štěpil vinici. — Kdo nejdivnější patuch (lázenzkou rouchu, utěradlo) měl? Kristus Pán; když mu Maria Magdalena vlasy svými nohy jeho utírala. Luk. v 7. kapit. — Kdo jest nejhlavnější muziku měl? David král; choval v Jeruzalémě čtyry tisíce zpěvákův v chrámě »Božím, prozpěvujících pánu na rozličných nástrojích. V 1. knihách Tarolep. v 23. kap. — Kdo nejprvnější vánoční jitřní zpíval? Svatí anjelé, kteří hned v noci, jak se Pán Kristus na tento svět narodil, počali Pána Boha z narození chváliti. — Od koho hudci a varha-dící svůj počátek mají? Od Jobala, syna Lamecha, ten byl otec těch, kteřížto budou na housle a varhany. V 1. knihách Mojžíšových v 4. kap. — Kdo se nejmladší oženil? Adam, sotva mu jeden den bylo, když mu Pán Bůh Evu, jíž také sotva přes půl dne bylo, za manželku dal.

V 1. knih. Mojžíš, v 1. a 2. kapit. — Kdo jest nejprvnější družba byl/? Pán Bůh, kterýž Evu Adamovi přivedl a jemu ji v ruce dal. VI. knih. Mojž. v 2. kapit. — Kdo jest sobě nejprv dvě ženy najednou vzal? Lomech, syn Methuzalemův. Ten jest první byl, který řád sv. manželství Pánem Bohem hned v ráji nařízený změnil a v nic obrátil a dvě ženy sobě pojal. V 1. knih. v 4. kupit. Kdo nejvíc žen měl? Král Šalamoun. Ten měl sedm set manželek a tři sta ženin.

V 3. knihách král. v 11. kapit. — Také-li poctivý tanec v písmě svatém dopuštěn jest? Jest; neb Ekleziastes praví v 3. kapit.: Skákání neb tancování má svůj čas. A Jeremiáš v 3. kapit. dí: Ještě, panno izraelská, okrášlená budeš bubny tvými a vycházeti v shromáždění hrajících. Mladí i staří spolu se budou veseliti v shromáždění. — O kolikerých tancích svatá písma zmínku čiiií ? O čtverých: Nejprve o duchovních, jejž pobožní lidé- ke cti a chválo Pánu Bjqu činili, jako Maria prorokyně vyšla a všecky ženy izraelitské za ní s bubny tancujíce. V 2. knih. Mojž. v 15. kapit. Tak také tancoval David před archou Páně, 2. knih. král. v 6- kapit. Druhý, o modlářském tanci. Jakož židé na poušti okolo telete slitého tancovali, jak v 2. knih. Mojž. v 32. kapit. psáno stojí. A kněží Kaabanovi okolo oběti, v 3. knih. král. v 18. kapit. Třetí o poctivém a mravném tanci, o kterémž psáno jest u proroka Jeremiáše v 31. kapit. čtvrtý, o nešlechetném tanci, kterýž se v nezřízených žádostech těla vykonává . . . Matouš v 15. kapitole. — Které panny skrze tanec k stavu manželskému přišly? Panny vSýlo; když ty před městem tancovaly, vyskočili synové Benjamina z vinic, a každý sobě z nich jednu uchvátil a za manželku pojal. Judit. 21. kapit. — Které panně tanec v největší zármutek se obrátil? Dceři Jephty. Když otce svého s bubny a s tanci vítati chtěla, že se z boje šíastně navracoval, byla jí od otce smrt zvěstovaná, že ji musí zabit a Pánu Bohu v obět zápalnou obětovati, poněvadž takový slib Pánu Bohu učinil: Kdožkoliby vyšel první ze dveří domu jeho, že toho Bohu obětovati chce. Jud. 11. kap.