(přivedl. Též od Bacha dařitele a Boha vína u pohanův, jemužto k vůli v věncích břečtanových tancujíce, ohavné mrzutosti páchali. — Jaký půst předkův našich býval? Po západu slunce v Čechách teprva jídali, přes celý půst velikonoční víua nepili, na větším díle suché a nemastné krmičky v střídmosti jídali. — Proč se tato neděle (druže b n á) od růže jmenuje? Že růži posvěcenou na tento den římský papež některému z vzactných knížat a pánův místo daru odaílá. — Co za obyčej děti v če hách na smrtnou neděli 1) mají? Smrt na dlouhých žerdích neb tyčkách ven z města nosí a do vody neb do louže s žehráním uvrhouc, rychle zase do města běží, křičíc: „Smrt z města, léto do města." Odkud toho počátek? Že Měčslav, kníže Polské, když sobě Doubravku, dceru Boleslava I., knížete českého, bratra svatého Václava, pojal, přijavši víru Krista Pána, všecky modly puhanské ztroskotati a do vody vmetati rozkázal. A tak Doubravka víru křesťanskou v Polště štěpila, Boleslava Chrabrého, prvního krále polského, porodila. — Proč Cechové od starodávna mandát dnešnímu evangeliu (na zelený čtvrtek) říkají? Ano jeden druhého zůve na mandát a druhému dar posílá, na znamení lásky skutečné. O tom nám Pán Kristus za dnešní večeři poručil, abychom se vespolek milovali. Druhé, že dnes Pán Kristus kšaft a porucenství učinil a mandát částku svého kšaftu položil, a tak od přednější částky kšaftu mandát sluje."

Jak bylo v) loženo v stati 1., bývala sbírka „pohádek kratochvilných" často přetiskována. Při tom vhodně přizpůsobil vydavatel text předlohy svojí, změnil pořádek hádanek, nahrazoval slova nejasná srozumitelnými, přidával vtipy nevtipy a pod. Pro příklad všímáme si knížky:

„Pohádky velmi kratochvilné o rozličných věcech, pro ukrácení chvíle a obveselení lidské, -z mnohých kněh sebrané a nyní opět v nově vytištěné." Pod názvem je hrubý dřevoryt, jak stařec vykládá muži, oděnému krojem ze sklonku věku XVII. Pod obrázkem: „V Starém Městě Pražském u Evy Polexiny Michálkové, léta 1695," 16 listů, 16°.

Jen trochu pozměněný název prozrazuje příbuznost této sbírky se sbírkou, otištěnou v I. stati. Hádanky jsou totožné, jen některými změnami odchyluje se vydání olomucké od tohoto pražského. Na př. hádanka z olomuokého vydání o ořechu, „jemuž říkají ,pískej'", upravena ve vydání pražském: „Hádej: Uzřím-li, nezdvihnu; neuzřím-li, :zdvihnu, a leč by se styděl, tehdy minu? Odpověz: Jest díra vořechu,