Lidí je k tomu třeba 3—4, dle toho, jak dovedně pracují. Náden-níkům (pomahačům) platí se 45 kr. a strava. Jinak dostane strava, 10 kr., Va mesle kaše (přes 1 1.) a 2 mesle „mučky" (asi 5 1.). Ve dne by se dělání kaše „nevyplatilo". Jinak se ve dne „cúdí", což trvá také asi 12 hodiD.

Sfdláci na Novojičínsku sejí pohanky málo (obyčejně jen po jitře), a to pouze pro svou potřebu. Chalupníci a „hofeři" sejí ovšem ještě méně. Hloub na Valašsku (v Rouštce u Vsetína i jinde), „kde přestává chléb a začíná voda", sejí více tatarku (Polygonům tatari-cum L.), která spokojí se s půdou chudší a více sype. U nás pohanka ku zpracování po většině se kupuje. Berou ji od překupníků (z Nov. Jičína a ze Straníku), kteří ji objednávají prý z Götzendorfu z Rakous a z Tarnopole z Haliče, dle toho, kde se jí kterého roku více urodí a kde je lacinější. Soused, jehož mlýnec jsme tu popisovali (Čeněk Janyška v Hostašovicích), „zdělá" jí ročně 150—200 q). Průměrně však „zdělá se" v každém mlýnci přes 50 q pohanky. Metrický cent pohanky stojí 9 zl. 50 kr. Nejlepší druh kaše „jádra" (kaša obíraná) stojí hl. 20 zl., prostřední 16 zl, „lámaná" 9 zl. 50 kr. „Jádra" se z ostatní kaše přebírají rukama na stole. Zabývají se tím obyčejně děti; také ostatní domácí v chalupách, kde není mlýnců, přebírají po celou zimu celé dny a večery, aby si vydělali aspoň „na světlo a na sůl", když jiné práce v zimě není. Za přebírání „jader" platí se od měřice (60 1.) 80 kr. Dobře-Ii obírá, obere jedna osoba denně měrku 10 1. (tedy vydělá asi 13 kr. denně). Kolik' obere, záleží také na čistotě kaše, kterou k sbírání dostane. — Hektolitrový „žoch* šupek nejhorší jakosti stojí 20 kr. Mesla mučky stojí 12—13 kr. (tedy litr asi 6 kr.). „Pozrnové" šupky jsou mnohem dražší; stojíť žoch 60 kr. Jsou výborným krmivem pro vepře. Výdělek na kaši není hrubě velký. Zbývá však hospodáři v domě „ster" pro statek, šupky pro vepře i krávy a „mučka" na pohanské buchty. Od překupníků dostávají za každý metr. cent odebrané pohanky 2Y2 kr. na počastovanou. — „Pohanská kaša" prodává se nejvíce na trhu ve Val. Meziříčí, kamž ji zvláště Hostašovjané každého pondělí vezou. Méně prodá se jí v Novém Jičíně.

Mlýnec kašový postaven bývá v místnosti asi 6 m. dlouhé a 3 m. široké, přistavené k chalupě a také „mlýnec" zvané. Poněvadž místnost tato je hodně úzká a dosti dlouhá, bývají i truhly svrchu uvedené postaveny na podél za sebou a nikoliv na přič.

Z kaše připravují se mnohé živné pokrmy, které velmi dobře chutnají, ale pouze tomu, kdo zvláštní příchuti kaše přivykl. Dává se předem do polévky jako rýže nebo kroupy. Jinak vaří se „po hustu" ve mléce. Kaše po hustu uvařeDá, vychladlá a politá chladným mlékem nevařeným je pokrm velmi chutný; vydrží pak po hustu uvařená i několik dní. Kaše je také velmi dobrým přídavkem k nádivce do jelit a „itrnic". Téměř výhradně sype se také do polévky „ovarovice"