Předchozí 0235 Následující
str. 226

kosti zrna střídají. Na mlýnci se pak „zdělá" napřed hrubá, pak prostřední a konečně slabá.

Roztříděná pohanka sype se do „koše" nad mlýncem, odkud otvorem pod zástrčkou padá do „lubu", kdež mezi oběma kameny „se dře" a zbavuje šupek. Čásť pohanky se ovšem zdrtí a padá „pytlem" do truhlíku pod pytlem jako „mučka". Pohanka „odřená" a částečně i celá se šupkami padá „pytlem" do „přítruhlíku" prvé truhly. Ten má otvor uzavřený zástrčkou, pod kterým je řičíce, do níž padá, ote-vře-li se zástrčka, „kaša" jednou „hnatá" — nevychráněná. Touto-řičící „kaša" se osívá: čásf zpracovaná zůstane v prvé truhle, pohanka nepropracovaná „po prvém stočení" se z řičice po osetí shrne do „opálky", dřevěné to nádoby neckám podobné. Z opálky se celá pohanka na vrchu ležící shrne rukou do kadlubu, ostatní pak pohanka. i se šupkami se na opálce „opálkuje" — totiž dovedně vzhůru vyhazuje a zase do opálky chytá. Při „opálkování" šupky z „odřené" pohanky padají na zem, celá pohanka zůstane v opálce, odkud zase vsype se do kadlubu. Z kadlubu se pohanka zase sype do „koše" a práce začne znova („po druhé se žene). Je pořekadlem, že než se „kaša" úplně „zdělá", „žene se i devětkrát přes kámen".

„Jednou hnatá kaša" z prvé truhly se bere a dává na „řičicu" hustší ve druhé truhle. Tam se zase rukama osívá, čímž odděluje se od hrubé kaše drobounká kaše a „mučka", které zůstanou ve truhle druhé, kdežto „kaša" z řičíce dává se do truhly třetí. „Mučka" ve druhé truhle osívá se ještě dvakráte na řičici o dvě „numera" hustší nežli ve truhle druhé. Pak se osívá na drátěném „žíbře" velmi hustém a pak po případě (mají-li se z „mučky" péci buchty) na „žíbře" ještě hustším, tak že je úplně jemná jako mouka.

„Kaša" z druhé truhly jde do trubly třetí, kdež se osívá na. řičici o číslo řidší než ve truhle druhé. Ve truhle třetí je pak .kaša" celá — „jádra", pak „prostřední" a „lámaná". Z třetí truhly jde pak „kaša" zase na fukar.

Jsou dva druhy kaše: bílá a červená. Pohanka na bílou kaši se nepřipravuje, ale po vyfukarování hned sype do kaše. Pohanka na kaši červenou se napřed močí. Nasype se totiž do „kadě", poleje horkou vodou a rukama se míchá. Z vody se vybírá a dává do měchů, kde zůstane asi hodinu; po té dává se do pece silně vytopené (více jak pro pečení chleba), kdež suší se 24 hodiny. 1) Odtamtud zase se vybírá a sype do měchů, kdež jest 24—30 hodin, aby dokladně vychladla. Z teplé kaše šla by samá „sečka", jde těžko při dělání a málo vydá. Z měchů sype se na koš a „zdělá" jako jiná.

Na jeden „zásyp" (na jedno „dělo") berou se 3 q pohanky. To „zdělá se" najednou, totiž od 2 hod. po půlnoci do 2 hod. odpoledne.


1) Dřeva k vytopení pece na jedno „dělo" (3 q) pohanky třeba 15 polen

Předchozí   Následující