Předchozí 0226 Následující
str. 217

byly tak zv. berně zemské, které se dle usnesení zemského sněmu českého králi povolovaly tak, jako i potřebné vojsko na válku i za jiných případů, kterážto berně pak od vrchností bývala rozvrhována na jednotlivé usedlosti, a vybírána buď čtvrtletně nebo měsíčně.

Hlavní břímě berní zemských bylo na pudě, takže největší držitelé půdy, vrchnosti a zemane čítali se za první stav lidí (primům genus hominiim), rolníci nebo poddaní byli druhým stavem, ve třetím stavu byli úředníci, pensisté a duchovní a vůbec pozemků nedržící, konečně r. 1759 uznán byl čtvrtý stav, který do té doby z pravidla daní neplatil, totiž sloužící, podruzi a čeleď. Daň pozemková (gruntovní) byla takzvané ordinario a daň osobní či menší slula adminicula.

Podstatné změny nastaly tak z v. decennálným recessem z 30. července r. 1748, jímžto na 10 let a pak vždy obnovovaným postoupena byla králi (tehdy Marii Teresii) berně zemská v summě 5,270.488 zl., začež stát převzal na se rekrutování a remontování vojska slíbiv, že bude platiti za ubytování, na výživu i přípřeže k vojsku; při tom odpadnouti měla tak řečená postulát a, jako: dona gratuita (dary z vděčnosti), nuptalia (snubnó), kolibečnó a j., také daně z jmění, z hlavy a na Turka, takže jen sbírka masitá, poenaltác a celnice tabáková mají připadnouti státu, ale ostatní dávky, jako: pivní a kořaleční tác, přirážka solní, kolek na karty a na kalendáře, daň na jistiny, hudební impost a j. mají připadaouti stavům zemským.

Následkem toho tak zv. „první r o 11 a" r o 1 n í, sestavená po míru vestfálském r. 1654, opravená jako rolla druhá r. 1683 a rektifikovaná r. 1713, byla nyní r. 1748 nahrazena rollou třetí, dle níž království České rozděleno bylo na 42.000 usedlostí a dle rolly čtvrté z r. 1757 na 53.367 usedlostí, z kterých se r. 1749 platilo po 60 zl., od r. 1764 po 66 zl. a od r. 1776 zase po 60 zl. ročně daně jménem militare ordinario. Kromě toho platilo se z půdy panské (dominikální) tak zv. e x t r a o r d i n a ri o, což činilo od r. 1757 z velmi mírného výnosu ročního (na př. strych pole ceněn v tom případě na 1 zl. 36 kr., pastvin na 16 kr., lesu na 12 kr., louky či vůz sena na 1 zl. 10 kr.) 29%. což trvalo až do katastrální opravy Josefínské r. 1779. Na panství poděbradském napočetlo se roku 1702 usedlostí celkem 420 7/8, r. 1748 471 9/64 a r. 1778 505 4/64; domů pak čítalo se r. 1758 v Poděbradech 146, v Sadsku 163 a ve všech 1122, celkem 1431 domův.

S decennálným recessem souviselo na Poděbradsku i to, že byly stanoveny meze berničných obcí, což se dalo osazováním mezníků, hlavně po r. 1755 u přítomnosti hejtmana, forstmistra, důchodního a jiných úředníkův i rychtářův a starších obecních. Při tomto osazování byli též 10—121etí chlapci přítomni, kteří památné dostávali, musice se na mezník zasazený položiti, obdrželi od p. hejtmana tři


Předchozí   Následující