nouti i mně samému se to na Moravě ve Velké Biteši, jsouce tam šafářem, v bílou sobotu n večer přitrefilo, že sem ji nahou popadl, nebo že se mi vyplatila a na 2 košile kmentu a 6 kop gr. míš. dala prosíc mne, abych toho na ní až do f napovídal, což sem učinil a ji v tom nepronesl, až po její smrti teprve sem to o ní pověděl.

Kněz JOACHYM ROZÍN PRASKÝ.

Pro zachování dobytka hovězího i ovčího při dobrém zdraví a užití, listí klokoěkového usušiti je dobře a udělati na prášek, potom dávati dobytku ve-zmouee něco votrubu, a co by se rozumělo k tomu soli a dáti dobytku da pražných žlabův, aby to lízal, ani žádné čáry uškoditi moeti nebudou, než nemusí se témuž dobytku na to píti dáti, když se dá na noc, tehdy až ráno, pakli se dá o polednách, tehdy až na noc — — — — — 2). Probatum est.

Který dobytek na velkou žluč, a že od toho od . . padá. Vzíti chmele a co bys rozuměl zeměžluče, udělati z toho prášek a dávati dobytku nadepsaným spůsobem s moukou a votrnb málo přidajíce, může se i — — — —zrníček prášek nadělajíe přidati, lízati opadne mu po druhým dání zase žluč, může se potom nějaký kus z téhož dobytku zabit, aby se věděti mohlo, bylo-li by potřeba více jemu dávati, sice aby se mělo mnoho toho prášku dobytku dávati, všecku žluč bys dobytku uhnal, jest věc zkušená paní Lidmillou Kabr-nicovou, okolo níž všude dobytek na velké žluči mřel, ona nim všecken dobytek zachovala, že jí ani jeden kus nezhynul."

Sbírám rozmanitým způsobem písemně i ústně nová data o slovenských nářečích. Mezi jinými otázkami, hlavně po výslovnosti, které jsem svým ctěným spolupracovníkům předložil, nalézala se také důležitá otázka po kroji lidovém. Chtěl jsem zvěděti, neobjeví-li se nějaké styky mezi rozličnostmi krojovými a nářečními. Výsledky mých dosavadních výzkumů jsou negativní: já podstatných rozdílů v původním kroji slovenském vůbec nenacházím. Takový výsledek při známé rozmanitosti slovenských nářečí snad poněkud zaráží, ale shoduje se výborně s tím, že se na Slovensku s nijakými kmenovými názvy ne-potkáváš. Co se sem tam vyskytuje, jsou buď pouhá přezviska, jako Krekáči, Trpáci, Sotáci, anebo pojmenování podle bydlisk, jako Dol-ňáci, Horňáci, Vrchovci, anebo podle stolic, jako Oravci, Turčané,