skutečského a od páté stránky do třinácté jest zajímavý „opis o dřevě klokočkovým" aneb, jak ke konci uvedeno, „vypsání klokočkového dřeva moci". Dle všeho psána jest knížka tato ve Skutči; ale své kombinace o pisateli a čase neuvádím, poněvadž přece jen se nezakládají na pevném podkladě. A nyní již přepisuji věrně „opis o dřevě klokočkovým".

„Letha Páně 1560. Já kněz Joachym Eozín Pražský pokud sem byl téhož letha u vysoce urozeného pana pana Hanuše hraběte z Hardeku na Opočně za preceptora, svrchu pán hrabě měl jednoho ovčáka, který u něho byl 20 leth až do starosti a potom umřel (zanechav) znamenité lékařské knihy skušené předně lidem i jinému všemu dobytku, kteréžto knihy ten ovčák maje svůj život dokonati, panu hraběti dal a pověděl mu, aby jich sobě vážil, že k těm podobných, dokud živ, nenajde. Potom pan hrabě na smrtedlné posteli leže, takové knihy mně jest na památku odkázal, pročež tento nejhlavnější kus chci tuto poznamenati a naučení pravdivé dáti, jakou klokoček dřevo moe v sobě má, bude moci poznamenati a porozuměti.

Nejprve to dřevo aneb strom klokočkový má na sobě jádra, kterýž v sobě tuto moc mají: když jest mor, aby těch jader usušil a prachu nadělal a každý ráno usušíc topinku a vinným olejem polejíc tím prachem posípal, ráno kousek snědl a octem zapil i na noc budeš to mocti konati. Když budeš chtíti lehnouti, to povídám, by měl třebas 50 bolestí, v nic rozplynou se a zatkem vyjdou a jestliže by se buď hlíza aneb pryskyř zevnitř vyvrhl, tehdy usuše topinku a octem polej a tím praehem posípej, přivaž na bolest a nech do třetího dne tehdy se seberou a vytekou a sami se — — — 1) a zhojíš se s pomocí Boží. Potom ty měšečky, v kterých jádra klokočkový bejvaj, usušíce je nadělej z nich prachu, ráno i večer kouřiti můžeš v světnici i kde líháš, od zlého povětří s pomocí Boží nakažen nebudeš, při tom také můžeš každý den snísti těch jader klokočkových, kolik se líbí v nakažené povětří. Probatum est.

Tuto již o dobytku ovčím, proč jest prospěšná a užitečná klokoěka. Nejprve klokočkový jádro tak z těch měchyřičků usušíc, nadělej prachu co můžeš nejvíce, potom napáliti popela dubového, lípového, hruškového a jabloňového, k tomu natrhej žihavek, též drobných kopřiv i s kořenem usuš a nadělej prachu, přidávej mezi to soli, co rozumíš, vše zmíchej, dávej ovcím do korejtek, jak budeš rozuměti z jara třikrát, v letě čtyrykrát a na podzim pětkrát a v zimě šestkrát, cokoliv budeš ovec míti, aby je třebas dvacet let měl žádná se nenakazí ani neumře leč starostí, ale totot neradím, kdyby je tak dlouho měl, odbuď je a prodej a mladší chovej. Neb jest mi to vědomo a sám sem toho skusil, když sem tímto prachem a těmito recepty se zaměskával, by jiný sousedé měli nakažené ovce, že by mřeli a tvé mezi ně se vmíchali a mezi nimi se třebas 10 leth pásli, jejich zemřou a tvé žádné nic škoditi nebude. Probatum est.

Než pamatuj na to když jest mokro a prší z jara, aby nedal ovcím ven, též všelikému jinému dobytku. Zdyž jim potravu jich dáváš do škopku, neb kterej buď v letě nebo v zimě tím prachem a těmi recepty, posyp, chcešli můžeš zmíchat a nechati, aby jedly, slibuji ti, že se šlechtiti budou a žádná čarodějnice jim škoditi ani kravám mléka odníti mocti nebude. Potom vezmi kořen a listí klokočkový, vař to v vodě tekuté z potoka osolíc, dávej nápoj časně dobytku, co by se jednou mohli napíti, užitečná věc jim jest. Ittem klokočkovou jubku (?) vzíti až na krchově v bílou sobotu aneb před svatými Filipem a Jakubem před východem sluncem — — — vstav, jej sobě na hlavu, když chceš uhlídati čarodějnici, uhlídáš ji nahou na svým dvoře a budeš ji mocti popad-