jedné straně beati possidentes, na druhé nuzní. Jakého tu však užiti měřítka? Život moderní je tak zimničný, tak proměnlivý, individua v něm tak málo vázána jak místem tak časem, že postřehujeme sice obrysy těch jednotlivých mass společenských v širokých konturách, avšak jich individua tak rychle a často se mění, přetvářejí, prosakují z jedné vrstvy do druhé, částečně udržují původní způsob života, ¦částečně ihned přizpůsobují se novým způsobům onoho života, do něhož přicházejí, že nemožno qualitu jich vystihnouti bezpečným kriteriem.

Pro praxi běžnou můžeme říci: lidem rozumíme dělníky, vesničany, drobné živnostníky, zkrátka všechny, kteří jsou slabší, kteří jsou ovládaní proti kapitalistům, bohatým majetníkům půdy atd., kteří jsou silnější. Avšak tu bylo by třeba zase pro každý národ zvlášť vyložiti poměr jeho k vládě, poměr k národům ostatním, určité charakteristiky vrstev jednotlivě, zvlášť všímati si kast, jichž stav mimonárodní mocí je určován, kněžstva na př. atd.

A přijmeme-li již jakés takés hranice mezi lidem a ostatní společností, dané určitým nedostatkem nebo nadbytkem moci, co tu v t. zv. lidu pak prarůzných prvků jak po historické, tak po duševní stránce, jednak již v národě samém; vesnický lid, dělníci tovární, polní, řemeslníci, nižší úředníci, obchodníci, sešlá individua oné mocnější vrstvy atd. a kromě toho i komplikace jiná, způsobená vnikáním živlů cizích, na př. u nás cizí, italští, němečtí dělníci, cikáni a p.

Zdá se mi, že i z těchto jen porůznu nahozených poznámek dosti je jasno, že stupeň moci, ať již majetkové, politické, privilegované nebo duševní, nemůže býti bezpečným kriteriem pro určení oné vrstvy, kterou chceme nazývati lidem, aspoň potud ne, pokud jedná se zde o určitou vrstvu společenskou, z které má vyvírati určitý druh literatury, mající své zvláštní charakteristické značky.

(Dokončení.)

Od dvaadevadesátiletého stařečka dostal jsem osmerkovou knížečku obsahující 16 stránek, z nichž 13 jest popsáno. Na prvých dvou stránkách jsou stručné záznamy týkající se událostí města Skutče a změn v držení panství rychmburského, na třetí a čtvrté stránce jest opis náhrobních nápisů ze špitálského kostela