místní mezi vesnití a městem. Továrníci užívají vesničanů pro práci tovární, podnikatelé drah, staveb a p. na venkově užívají dělníků městských. Kromě toho školy, milice a politika pomáhají rozdíly vyrovnávati. Po stránce historické vyskytují se při studiu tytéž obtíže, jen v jiné obdobě (vzpomeňme jen u nás na války, na spory náboženské, na mocná hnutí národnostní u nás, na vliv vládnoucího živlu a p.) a přistupují k nim i jiné, nedostatek spolehlivých pramenů a bezprostřed ního názoru.

Oba dosud vyložené názory o rozdílu mezi lidem a ostatními vrstvami společenskými rozumějí lidem obyvatelstvo vesnické, nedotknuté civilisací, proti obyvatelstvu městskému; snaží se historicky dovoditi jeho původnost a hledají kriterium jeden v obsahu jich plodů literárních, význačných od ostatní literatury starobylostí, druhý v různých útvarech pospolitého soužití, historickým vývojem zdůvodněných. Nedostatky kriterií jsou podmíněny tím, že rozdíl, jenž v historickém, postupném vývoji mohl by býti patrný, ztemňuje se, jakmile jedná se o rozlišení současných vrstev společenských.

Následující theorie o poměru lidu k ostatní společnosti, o nichž se zmíníme, liší se značně již v základě od předešlých. Předem nepokoušejí se již o historický výklad vzniku vrstvy lidové, jak již v předběžném přehledu ukázáno, ale počítají s danými fakty ve společnosti současné. Tendence jich namířena je do budoucnosti, ne jako u předešlých do minulosti, a cílem jich je náprava současného společenského bytu, ne jen výklad nebo pokus o udržení a oživení jistého odumírajícího typu přežité vrstvy společenské.

3. Nevím, na učení kterého autora bych nejpřípadněji demonstroval pojem „lidu", jak vyškytá se v theoriích, jichž chceme se dotknouti. Není toho, tuším, též potřebí. Otázka ta je v moderní době tak akutní, že snadno každý sám, bez konkrétního příkladu pochopí, oč jde. Jedná se o současnou otázku sociální, o veškeré ty theorie, jež založeny jsou na snaze, vyložiti příčiny nynějšího nepoměru vrstev společenských, upraviti poměr dělníků ke kapitalistům, chudoby k blahobytu. Oprav, studií, polemik tu nasypáno do nekonečna. Nám stačí z nich jen jich základní rys, všem společný: Společnost moderní rozvrstvena je na množství kast, jichž rozdíly založeny jsou částečně na historickém vývoji, částečně na stupni politické moci, již zastupují, částečně na vzdělání, jehož nabyly, částečně konečně na množství majetku, jímž vládnou. Tedy krajní protivy byly by na jedné straně privilegium, moc, vzdělání, majetek, na druhé bezprávnost, bezmocnost, nevzdělanost, chudoba. Tu rojí se ihned tolik ostrých, do posledních krajností přibrousených otázek, tak spletitých a obtížných, že nemožno zde se jich ani přibližně dotýkati. Ve všedním životě činí se obyčejně povšechně jen ten rozdíl: na