Toenniesovy vývody jsou mnohem podrobnější, pronikavější a důsledněji do krajnosti vedené než tuto načrtnuto. Avšak i z toho, co pověděno, patrný jsou zjevné některé hlavní vady jeho systému. Těch však zde pomíjejíce, ukážeme jen stručně, pokud lze rozdělení jeho užiti k tomu, abychom stanovili pro praxi pevný rozdíl mezi lidem a ostatními vrstvami společenskými.

Mluvíme-li o soužití organickém, rozumíme tím ten byt pospolitý, jenž založen je na příbuzenstvu pokrevním a na všech důsledcích, jež z něho plynou; obdobně mechanické soužití založeno je na styku pouze zájmovém.

Tohoto rozdílu bylo by těžko užiti. Je již z předu patrno, že život rodinný rozvíjí se samostatně jak v obci, tak ve společnosti, a vezmeme-li za typ prvého vesnici, za typ druhého město, nalezneme v prvém právě tak mnoho styků čistě zájmových, jako v druhém pokrevních — nemluvě ani o \zájemných vztazích mezi oběma druhy společenského soužití. Avšak pospolitý život, jednak organický, jednak mechanický ještě jinak lze pojímati. Nejedná se jen o přímé vztahy mezi jednotlivci, nýbrž i o podmínky, v nichž ten neb onen útvar žije; a tu pozorovati lze, že život vesnický podmíněn je převahou podmínkami organickými, život městský mechanickými. Život vesnický je více založen na styku s přírodou, na bezprostředním zpracování země, život městský více na lidských artefaktech, na zpracovávání zpracovaných již a přizpůsobených přírodnin. Rozdíl tkví tedy ve menším nebo větším stupni podmanění přírody, v těsnějším nebo volnějším styku s přírodou.

Užijeme-li tohoto měřítka jak u jednotlivce tak u vrstvy společenské, osvědčuje se lépe než rozdělení první pro určení lidové vrstvy společenské, jednotným způsobem žijící. Žid na př., jenž zřídí si na vesnici obchod nebo krčmu, žije v týchž podmínkách životních na pohled jako vesničané, přece však není život jeho založen na bezprostředním styku a podmaňování přírody a nad to není též v pokrevních stycích s lidem, z něhož obchodním stykem žije. Velkostatkář, jenž je pánem půdy, užívá jednak k zpracování jí složitých strojů, jednak žije v podmínkách, nevyplývajících bezprostředně ze zpracování půdy, nýbrž obklopen je výrobky života městského. Naopak průmyslníci vesničtí, tkalci, košíkáři atd. užívají po většině jen té látky, jež jim skytá okolní půda, a zpracují ji přímo vlastníma rukama. V životě městském zase přírodniny, jichž je potřebí, potrava, látky, dřevo atd., jsou několikráte zpracovány a nepocházejí bezprostředně z půdy okolní, jsouce nabývány pravidelně obchodem.

Avšak i zde naskýtají se obtíže, jež umenšují cenu tohoto kriteria. Předem vzájemným stykem vesnického a městského života mizí ony určité, právě naznačené rozdíly, a to tím, že vesnice podléhá městskému vlivu. Do vesnice dovážejí se výrobky městské a život vesnický přizpůsobuje se životu městskému. Kromě toho mizí i rozdíl