? ? ? ? ? ?? ?. ?. ?????? ?? ?????? ????? ?? ?????????????. ??????, 1893. 8°. 100 str.

KoTJiapeBCKiü ?. ?. ???????. ?. I, II, III. ???. ??????? ????? ?.-??????????, 1893 8°.

Jan Kollár (1793 — 1852). Sborník statí o životě, působení a literární činnosti pěvce „Slávy dcery". Na oslavu jeho stoletých narozenin redakcí F. Pastrnka vydaly český akadeni. spolek ve Vídni a slovenský akadem. spolok „Tatran" vo Viedni. (Vídeň, 1893.) Obsahuje statě o Kollárovi jako archaeologovi.

Hodí J. Topographisch-statistisches Ortslexicon des Königreiches Böhmen. Prag (Höfer a Klouček), 1893. Počíná vycházeti v sešitech.

Píč J. L. Dr. Ze studijní cesty po muzejích. Otisk z Věstníka české akademie pro védy, slovesnost a umění. II. (1893). Praha. Spis. podává stručnou zprávu o návštěvě své v muzejích v Brně, Olomouci, Krakově, Moskvě, Petrohradě, Eevalu, Rize, Vilně, Královci, Gdaňsku, Štětině, Stralsundě, Berlíně, Poznani a Vratislavi.

@NZ@Různé zprávy.

* Nový doklad existence diluvialního člověka na Moravě. Neširoký pruh devonského vápence na sever od Sloupu pokračuje úakým hřbetem přes Němčíce, Valchov dále a má týž ráz jako krajina odedávna zvaná Moravskjm Švýcarskem. Mtzi Valchovém a Vratíkovem vytvořuje namodralý kalcit skalnatý horský pás, v němž nalézá se i několik menších jeskyní. Nejpřístupnější z nich jest sluj položená asi čtvrt hodiny nj jihovýchod od Vratíkova, 20 m ve stráni nad potokem Zárybničím.

Vchod do jeskyně tvoří trojúhelník, jehož základna 2-70 m, výška 2'in m. Podobu má gothického, ostře lomeného klenutí. Tvar ten zachovává po celé své délce 14 m, kde se však strop o něco málo zvyšuje. Voda stěnami prosakující na některých místech tvoří krápníkový povlai«, který \šak nikde nedosahuje té krásy jako na Sloupě, Šošůvce, Ochozí i jinde.

Jeskyně, jež byla hustým lesem zakryta, nazývá se Sklepem. U vchodu bylo dno zaneseno neomletým štěrkem spojeným žlutou blinou, nad nímž nalézala se 0 8 m mocná vrstva sypké' tmavé hlíny, hojně kamením promíchané, povstalé setlením četných rostlin bujně při okrajích rostoucích.

Podobné složení jevilo se i v zadní části jeskyně. Ve vrchní vrstvě vykopány tři střípky pocházející z nádob ve volné ruce mačkaných, tuhovaných, a něco kůstek zvířat recentních (prasete a netopýrů). Na s p o d i n ě vyskytlo se množství třísek větších kostí jakož i celé kůstky drobnějších zvířat. Kostí přináležejí koni, sobu, medvědu, lišce lední, zajíci běláku, sněhuli a různým netopýrům.

Přítomnost člověk a zjištěua roztříštěnými kostmi, četnými kusy uhlí, kostmi opálenými a pazourkovým odštěpkem 55 cm dlouhým. Zajímavý jest také 1? cm dlouhý kus parohu sobího, uprostřed násilně přelomeného.

Tolik prozatím o výsledku kopání v jeskyni vratíkovské. Nálezy nejsou sice hojné, přece však dostačí, aby opět zjistily ve krajině zdejší přítomnost člověka již v dobách palaeolithických. Nalezišť podobných dosud máme s tímto 15, a to: I. jeskyně: 1. Býčí skála, 2. Já-chymka u Josefova, 3. Výpuste k, 4. sluj Žitného,u Krtin, 5. Pekárna č. Kostelík u Mokré, 6. Kůlna u Sloupu, 7. Čertova d í r a>