Čís. 4. Kamenné kříže u vsi Neswačidla v Lužici.

vající nad levým ramenem kříže levého, jakoby „na památku" vražedná zbraň do křiže byla vetknuta.

Stavění křížů na památku vražd a neštěstí děje se až posud.

Křížem, tedy znamením posvátným, označeno bývá místo, kde stala se děsná událost, vzrušující mysl člověka. Děje se to tedy památníkem, jímž by, dle náboženského názoru lidu, smířen byl buď boží hněv (zabil-li někoho blesk — „Boží posel"), baď aby místo, poskvrněné vraždou, skutkem ohavným, bylo postavením kříže posvátného očištěno. Dle přání lidu má kříž kolemjdoucí k zbožnému povzdechu za nebožtíka pohnouti. Z příčin těch buď nápis, buď znamení (obrazy vražedné zbraně) a letopočet na kříže takové vytesány bývají. Ve středověku i za pokutu bylo vrahům kamenné kříže stavěti na místě, kde zločinu se dopustili — jak již v č. 2. II. r. Č. L. podotknuto.

Kříže v odlehlých místech postavené, kde lid obává se vlivu moci kouzelné, mají za účel zapuditi a zažehnati2) zlou moc.

Známo, že posud říká lid o místech, kde nějaká děsná událost, neštěstí, vražda nebo samovražda se stala, kde tedy lidský život zmařen byl, že jest tam smutno, ano i že tam straší, a z večera tudy každý nerad sám chodí, místu takovému raději se vyhne ze strachu před tajemnou mocí kouzelnou, v takových „smutných místech" řádící.