str. 179
O kameně tomto vypravují v Milavčícb, že postaven jest na památku zlé příhody. Jakási žena, nesoucí na zádech těžký koš v loktuši, jejíž cípy byly v předu na uzel svázány, jdouc tudy, zastavila se, aby si odpočinula. Opřela koš o zábradlí z bidel kolem pole sbité (o tak zvané oplocení, zabraňující dobytku cestou hnanému vstup na pole), těžký koš se však převážil, spadl a cípy loktuše zadrhnuvše se nebohé ženě kolem krku, zardousily ji. Na památku tohoto neštěstí postaven tu pak kámen s křížem.
Jiný kříž v okolí Domažlic stával blíže dvora rejkovického při silnici z Draženova do Domažlic. Levé rameno tohoto kříže jest uraženo, ostatní ramena jsou zakulacena v rozích.
O tomto kříži vypravují v Draženově, že postaven byl na památku vraždy. Kdysi — ale už velmi dávno tomu — vehnal ovčák stádo své na rejkovická luka, což když rejkovický pán spatřil, tak se rozlítil, že ovčáka zastřelil. Na památku této vraždy byl tam křížek kamenný postaven.
Důst. pan farář Frant. Lang v Milavčích, jemuž za zprávy o křížích v okolí Domažlic děkuji, sdělil se mnou jinou pověst ke kříži tomu se vztahující. Jakýsi voják ustřelil prý levé rameno tohoto kříže, začež krutým byl stižen trestem: bylť splašeným koněm k smrti usmýkán. Z pověsti té jest patrno, že lid kříž na památku vraždy postavený měl v nemalé úctě, když tak hrozný trest přisuzuje tomu, kdo takový památný kříž zúmyslně ohaví. O starobylých křížích na Tá-borsku a v okolí Brodu Německého pojednal p. Hanuš Máchal v Zlaté Praze již roku 1885, domnívaje se, že jsou to kříže „cyrillo-metho-dějské". Uváděje podobné kříže
