„Kavenna" = slovin. r a v e n a (čes. rovina); „lacus P e 1 s o" == ples; „????????“ = Homole vrch; „Alpini montes" =: Planiny,86) „Oretania jugnm — hory atd., nebo musí v té neb oné řeči, jíž náleží, obyčejné znění míti. Co smyslné není nebo cize zní, je cizí, a co se kterým jazykem objasniti dá, nasvědčuje původu z něho vzniklému. Jako na př. ř. S t y r u s — Štyr, Beloe — Bělá, Astrabo — Ostrov, Tergeste — Tergovišče, Gradus — Grád a zase: Stargard, Zablatten— Záblatí, Tauberwitz — Doubravice, Ohumzen — Chumec, Schestau Žestov,

Triebsch — Třebsko, Bregenz — Brěgenca (čes. Břežnice), Bludesch, Bludenz, Biel, Kulm (Cholm), W 6 r n i t z (Vor-nice = Vranice) atd.

Ale tomu rozuměli mnozí, a zejména dějepiscové, kteří příchod Slovanův do Evropy za mladý mají, zrovna opačně, pokládajíce zkomolená slova za originály buď keltičtiny nebo německé řeči, a slovanská, jako z nich později utvořená. Na př. Vltava je prý vlastně Fuld-aha (nyní Fulde), Labe je prý Albe, Elbe, Elf, Říp (Ripaci montes) z severského „rip" anebo „rif (t. j. hora. . .?), Jizera u starých Isera, Isara z gallského atd.87) Také někteří jazykozpytci badání svá s hypothesou o pozdním příchodu Slovanův do Evropy srovnati se vy-nasnažovali88) Ovšem, když se předpokládá, že Slované teprve v V. neb VI. stol. do Evropy přišli, musí všecko, co v pravěké Evropě na slovanštinu ponáší, neslovanské — keltické, sarmatské, thrácké, germánské atd. býti, protože se neví, kdo vlastně Celti, Sarmati, Thra-kové ano i Germáni byli a kam se děli! ....

Památky pravěku utrpěly velice náhlým klesáním Říma a pomalým vyvinováním se domácího dějepisu, ale hlavně obraty politickými,