plotz, Hustopeč — A u s p i t z atd., co ostatně také i v jazyce českém spatřujeme. Na př. z původního nazvání kláštera „Porta apostolorum" uděláno Postoloprty, z „Municipium" — M u n-o i f a y a z německého středověkého „Hasenburg" — Hanšpurek, z „Sandbach" — Žampach, z „Landeskrone" — Lanškroun atd. — Konečně sluší ještě příklad umésti, jak sami slovanští spisovatelé, nemajíce vlastní pro jazyk svůj způsobilé abecedy, na základě latiny slovanská jména psali. Užiju k tomu některé z přepisův Kosmasovy kroniky (z Fontes rerum Boemorum). Tak píšou: Crocco — Groh — Grecko (Krok), Tetka — Tetuka — Thechka (Tetka), Vogen — Voyn — Ve gin — Moyen (Vojen), Lsti-mir — Litmiri — Istimir — Lzimir(?), Dragus — Vragus — Oragus (Draguš), Ogra — Odra — Gra (Ohře), Mzye — Mza — Osa (Mže), Bielina — Bělena (Bělina), Trytri — Tryn — Trnin (Tatry), Trencin — Trenern — Orenem (?). Trencinopolis — Atrentinopolis — Atre-nemopolim (Trenčin), Gapatae — Gapati — Sapacae (?) atd. Z takových bludův nás filologie nevyvede, neboť nevím, na jakých zákonech a podle jakých pravidel dovedla by rozluštiti a vyvoditi na př. z názvu Wassertrompeten — Ostromeč, z Scherles — Zahořany, z Z i r r a u — Dříteň , zMossestift — Lhota Mackova, z Perschetitz — Brotice atd. Tedy je patrno, že z jakýchsi pravidel nedají se slovové komoleniny nijak napraviti ani rozluštiti, nýbrž jen po sluchu; na to mají však také rozličné panující dialekty veliký vliv. Tak na př. přezděli Němci ro/.ličným osadám ,. Světec" zvaným: Schwitz, Schwetz a Schwaatz, z čeho Slovan snadno porozumí dialektivní: Světec, Šwietec, Svetae atd. „Rajov" přezděli Němci na Rajau, Rail a Raihen; „Suchdol" jednou na Suchenthal a po druhé na Zauč li tel; „Oleštiici" na O eis, Ellexnitz a Giesshůbel atd. Všecko rozluštění takových záhadných jmen a názvův spočívá jediné na znalosti ducha řečí a soustavy slov jejich, tak že po zvuku a smyslu slova pravý název z jedné do druhé uhodnouti lze. Všechny původní názvy mají míti za základ buď nějaký významný smysl, jako na př. nacházíme u klasikův řeku „Dravus violenter"= Dravá, ř. „Druentia" =Dravenca, rovněž dravá, jak ji také Livius, PUnius, Strabo a j. klasikové líčí; 85)