str. 157
národopisného, zejména pro nás cechy. V provolání položen důraz, že založena je společnost, „aby se starala hned nyní o theoretickon či vědeckou stránku výstavy a která byla by dědicem všeho, co výstava v jedno snese." Doporučujeme Společnost národopisnou pozornosti všech, kdo oceňují význam studia národopisného pro život národní, členem Společnosti se stává, kdo zaplatí a) jako zakládající člen 200 zl. najednou nebo v pěti lhůtách ročních; b) jako přispívající ročních 20 zl.; c) jako činný ročních 5 zl. Ve výboru zasedají: MUDr. J. Reinsberg, univ. prof., předseda, P. S. Wun, kons. rada, místopředseda, Vavř, Jos. Dušek, gymn. prof., jednatel, MUDr. J. Matějka, J. H e r a i n, architekt, PhDr. J. J a k u b e c, prof. dívčí školy, PhDr. H. Máchal, prof. gymn., pí. Vlasta Havelková, spisovatelka, C y r i 11 rytíř P u r k y n ě, professor, PhDr. V. T i 11 e, amanuensis studijní knihovny v Olomouci. Výkonný výbor výstavy národopisné zastupují: PhDr. Em. Kovář a PhDr. L. Niederle, univ. docenti. R.
* Společnost „Société des traditions populaires" v Paříži měla výroční schůzi 31. října, při níž vykládali L. Marillier o totémismu, R. Rosiěres o středověkých obyčejíeh, A. Dido o epopei estonské Kalewipoeg, P. Sébillot předložil ukázky lidové malby, A. Beauregard amullety a ozdůbky z Jávy, H. Cordier podal bibliografické přehledy.
Nové časopisy
* Dr. 6. Steinhausen vydává počínaje říjnem t. r. nákladem E. Felbera v Berlíně „Zeitsehrift fiir Kulturgesehichte", Neue (3.) Folge der Zeitschrift fiir deutsche Kulturgeschichte. Obsah prvního čísla: Úvod redakce; K. Lamprecht, Život duševní u Němců v pozdním středověku; E. Gotthein, T. Campanella, básník-filosof za doby italské renaissance ; G. Steinhausen, Šestnáct listů psaných od německých paní na konci středověku; W. Liebenam, Z kult. historie římské. Směs. Referáty.
Směs
* Obnovení starodávného dívčího kroje v Bošácké Dolině na Slovensku. Pan J. L. Holuby, známý již čtenářstvu Česk. Lidu, poslal mi ukázky svých studií o kroji v Bošácké Dolině. Chystaje pro další sešity Cesk. Lidu obrázky i obšírnější popisy, neváhám tu otisknouti zajímavou zprávu, jak lid taméjší uznává vknsnost a prostotu starodávného kroje svého. Děvušky, které se již řídily podle mody městské krojem strakatým, byly přivábeny pochvalou příchozích pánů, že odložily oděv strakatý a vytáhly z truhlic opět kroje svých matek a babiček, šatí se nyní opět švarným krojem starodávným. Pan Holuby píše mně do slova o zajímavém tomto zjevu v lidovém životě, popisuje napřed kroj onen: „V Bošácké Dolině pod Lopeníkem na Slovensku nosí děvčata hlavu do rozličných stužek zavinutou, na to průsvitavou „škróbku"
|
