Předchozí 0165 Následující
str. 156

V „m ěstské síni" nalézala se souborná výstava cechovní s prapory, ferulemi, skříňkami, listinami a pečetěmi cechovními; byly zde též kusy mistrovské a stoleté nákresy truhlářské ruční k vykládání nábytku. Byla zde sbírka literární s psanými knížkami modlitebními, s knihami hospodářskými a lékařskými a j., k té se řadily pohledy kreslené i fotografované na město a okolí netolické, sbírka holí a dýmek vyřezávaných, sbírka zbraní, sbírka obrazů dracounovýeh, sbírka mincí, starobylých predikátů šlechtických a jiných listin na pergamene, mezi nimi listiny až ze 14. století; sbírka kroje městského ženského s příslušnou figurínou. Dále zde viděti bylo národopisnou mapu okresu netolického, nábytek z předešlého století bohatě vykládaný, starou almaru re-naissancní nejméně 250 let starou, figurálně a ornamentálně vykládanou, pravý to skvost. Uprostřed tvořila ladný celek výstava nádobí skleněného, porculáno-vého, majolikového, kameninového, fayancového a cínového, Dále zde vystaveno bylo kožené antipendium, lisy sedlářské s ornamenty, věčná lampa prolamovaná a „panenské housle", přístroj trestní z předešlého století. Na chodbě vedoucí do „síně selské" vystaven starobylý rožoň se strojem hodinovým otáčecím a upraven i s příslušenstvím: plotnou, křesadlom, svícnem železným atd.

Zde nacházely se též krásně tepané železné kříže, obrazy na plátně, skle, zrcadle, dřevě a hedvábí, starobylé řozby, lucerny hospodské, rolničky, náčiní hasičské z roku 1768 a ze dřeva vyřezávaný Kristus na oslici o kolečkách, jenž před 100 lety vozen o květnou neděli kolem náměstí.

V „Selské síni" (č. 4 ) poutal pozornost hlavně kout od vchodu levý, kdež umístěny byly figurína sedláka s tchořovicí, dlouhým kabátem, červenou vestou a opaskem nejméně 200 let starým; tchořovice sama jest poslední, již podařilo se odboru nalézti v okresu; figurína selky s barevně vyšívanou plenou a zástěrou, chystající se do kostela; na stole dubovém viděli jsme hnízdidlo (koláč svatební), jak si jej dávají dělati venkované u cukráře v městě, a nedaleko na truhle u okna věnec ke krtinám, výrobek to pekaře. Kromě toho nalézaly se v této síni knihy modlitební psané i tištěné, lékařské, hospodářské, kroniky a bible, nalezené vesměs zachovalé na statcích selských; starobylé ka-story a klobouky, konfederatky, selské kabátce i koženky, lajblíky soukenné i plátěné, lucipírky, ženské živůtky, sukně, cicové pleny, čepečky a prefundy, starobylá postel a kolíbka vyřezávaná s děťátkem v starém úboru, kolovraty, soukadla, rám na vyšíváuí plen, stará práva rychtářská, 25 vyřezávaných roubíků, vykládaných cínem, perletí, mosazem a dřevem, troje dudy (jedny 226 let staré), brložské dřeváky, opasky kožené, pávím pérem vyšité, staré cínové a majolikové nádobí, hliněné nádobí s prolamovaným ornamentem národním, řepky (kraslice), holubičky dřevěné a j v. Odbor národopisný, v němž vedle pánů pilně se účastnily také dámy netolické, může s uspokojením pohlížeti na vykonané dílo.    MUDr. Ad. Pidler.

* Z výstavky v Slavkově vybíráme obrázek „stolovníku", svatebního koláče (č. 5. na str. 158) a pro přirovnání je připojen obrázek svatebního koláče slováckého (č. 6. na str. 159). Je to skupina pečiva rozmanité podoby, jablek, pozlacených ořechů, cukrovinek, marcipáuu, obepnutá stužkami pestrými na buchtě veliké jako žernov^okrášleni máječkami, praporci. Viz o něm Bartoš, Moravská svatba (Knihovna Ó. Lidu II.), v Praze, 1892, str. 38—40; Václavek, Valašská svatba, v Telči, 1892, str. 64 a srv. zprávu Klvaňovu, Světozor, 1893, str. 528. Z výstavky slavkovské vybrán je další obrázek mužského kroje ze Zbejšova u Křenovic (č. 7. na str. 160).

Společnosti. * Národopisná společnost českoslovanská v Praze zahájila

svou činnost vzletným provoláním, kde ukazuje důležitý význam studia


Předchozí   Následující