str. 143
pří správě rybničn é: fišmistr, podfišmistr, starší holomek, mladší holomek (fišknecht), haltýiník, domečky (u rybníků) a hlídač; při dvorech poplužních: šafář, šafářka, nádvorník, pacholek, po-hunek, děvečky, hříbek, skoták, sviňák a polní hlídač; při ovčínech, ovčák, hamnielknecbt a pacholek: při pivovaře: sládek starší, pod-starší, mládek, chmelař a bednář; při v i n i c í ch : vinař, písař viničný a hlídač; při vodárně: vodař; při d ř e v n i c i: dřevnický; při zámku: ponocný, vrátný, bradník, starší i mladší holomek a jiná čeleď, kromě toho „dvorští řemeslníci": zahradník, kovář, kolář s tovaryšem a zámečník; vedle nich však pracovali pro vrchnost i řemeslníci mimodvorští, kterým se platilo bud! denně neb od kusu, jak se praví, „když se oukolem dělá." Kromě toho měli z důchodu panství našeho platy i dávky naturální: děkan, škola (kantoru i žákům), špitál, poustevník při havířském kostele,9) některé kláštery, probošt boleslavský, a z městských zřízenců: servus, kostelník, zvoník, brobník, posel práva rychtářského a pohodný.
Dle urburu (1748) „Místa a věci platný na témž Panství J. Mti Cy. Poděbradským se vynacházejíd" uvedeme si za příčinou přehledu a k objasnění tehdejších poměrů: „Zámek a residenci J. M. Cy. 1, pivovár podzámecký (panský) 1 a pivovár v městě (měšťanský) 1, špejchar 1, dřevnice 1, pazderna 1, lomy kamene 2, cihelna 1, lesův a luhův podle vyměření z r. 1593 mimo revíru radovesnického 398 lánů (tento sám asi 35 lánů) anebo podle vyměření Léta 1613 i s revírem radovesnickým 51389 provazců (zde 42 X 42 loktyl0), kůlny neb
9) Totiž kostel P. Mario za mostem vystavěný původně r. 1516 na památku nevinně ta sfatých havířů z Hor. Kuten r. 1496, o kteréž události kromě dvou rukopisů máme tři písně historické.
l0) O míře v XVIII. stol. máme několik nařízení (z 1. 1702, 1726), aby se užívalo míry pražské rovné a patentem z 30. čce. 1764 jen míry a váhy rakouské, která se ovšem hned nevžila, takže i potom zůstává v platnosti téměř všeobecné stará míra česká. Její nejvyšší jednotkou míry běžné čili délkové byla míle = 70 honům = 140 záhonům = 242 provazcům = 2520 prutům = 3150 látrům = 4200 sáhům = 8400 krokům = 12600 loktům = 25200 stopám, jedna stopa = 1,5 pídi = 4 dlaním čili pěstem = 12 palcům = 16 prstům = 64 ječným zrnům; největší pak jedničkou plošnou byl lán (královský 12, kněžský 11, panský 10 kop záhonů) selský = 4 čtvrtím = 8 kopám záhonů = 64 jitrům českým čili strychům rovným = 192 provazcům = 288 honům = 576 záhonům = 57685 čtver. sáhům = 519168 čtver. loktům pražským (= 50718 čttver. sáhům rak. = 1824,4 aru). Ale v lidu selském vešel v užívání lán po 60 korcích (jitrech českých), korec po 8 záhonech, záhon po 100 čtver. sázích, což v XVII. věku dostalo se i do Urburu panství poděbradského a došlo až na naše časy nebyvši vytlačeno ani rakou-skou mírou, kdy (r. 1785) vzala se 2 jitra česká (1584) za 1 jitro rakouské = 1600 = 2 strychům = 3 rak. měřicím rovným, ani mírou metrickou. Od r. 1674 za příčinou rozdělení berně počítalo se na usedlost 1,5 lánu (90 strychů), a podle toho nacházíme, že vyvinuly se a v XVIII stol. byly v platnosti následující poměry a názvy na Podě-bradsku: Nad 3 lány byl panský dvůr popplužní: dvorec kmetcí byl od 3—2 lánův a držitel slul: třiláník, dvoučtvrtláník, dvouláník; od 2 lánův až do 30 strychů byl statek čili grunt, a dle rozsahu gruntu (rolí orných) slul jeho majetník: celo a třičtvrtéláník, celo a dvěčtvrtéláník, celo a čtvrtláník, celoláník (90 strychů = usedlosti = nov. lánu), pětčtvrtě-láník, čtyryčtvrtěláník (60 strychů), třiapůlčtvrtěláník, třičtvrtěláník, dvě-apůlčtvrtěláník, dvěčtvrtěláník; chalupa měla do 30 strychův a majetník slul chalupník, čtvrtláník, kopař (dle kopy záhonů = 7,5 — 8 stry-chům) a půlkopař; držitel baráku bez rolí slul baráčník (zahradník, zahoník, domkář, podruh). Základní jednotkou byla usedlost čili lán o šesti čtvrtích, pak lán starý, vlastně jeho čtvrti čili čtvrtlán (15 strychův) a kopa záhonů. Zřídka bývají odchylky od těchto pravidel při selské půdě poplatné.
|
|
