str. 144
stáje po (pro) zvěř 4, boudy zelené 4, slanišf neb lízův 24, obora, zvířecí 1, obory bažantní 4, zásypů pro černou zvěř 15, zásypů ba-žantních 84, mlejnů J. Mti Cí. 4, mlejn měst. Sadsky 1, vodárna 1, pila 1, dvorův poplužních 9, ovčíny 4, vinice 2 (od r. 1747 jen 1), luk 1917 jiter (českých), rybníkův všech 52, mezi nimi ještě pustých 10, město (Poděbrady se 126 usedlými) l, městečko (Sadská se 64 usedlými,11) vesnic celých 42, společných (totiž tak, že jiná panství v nich měla své poddané) 3, pustých vesnic, od nichžto roly ke dvorům J. Mti. Císař, obrácené jsou, 3, rolníkův 444, chalupníkův 186, zahradníkův (baráčníků) 44, rychet svobodných dle nrburu 8 (v Cho-touni ještě 1), krčem (vůbec) 38, kostelů farních 8, filiálních 9, kaplí 6, děkan 1, farář 1."
Do důchodu panství poděbradského scházely se příjmy nejen ze dvorů poplužních, lesů, luk a j., nýbrž také roční platy, dávky a roboty od lidu poddaného, a to následující:
11) Srovnáním obou míst co do usedlých zdálo by se, íže i množstvím po-zemkův i lidnatosti předčily tehdy Poděbrady nad Sadsko; ale není tomu tak; nebot r. 1674 měly Poděbrady jen 11 51/90 usedlosti o 1041 strychů rolí a Sadsko 23 16/90 usedlosti s 2096 str. rolí; r. 1702 napočetlo se v P, 596 a v S. 662 duli a r. 1758 bylo v P. 146 a v S. 163 domův, ano i dle měření r. 1842 činil poděbradský katastr 2296 jiter 1156 a sadský 2700 j. 660
12) Původní kopa (60) grošů českých, jichžto se razilo vždy víc a více ze hřivny stříbra, klesala v ceně, takže groš český, původně asi 35 kr. r. m , klesl počátkem XVII. věku na 6 kr. r. m. V obou urbářích (r.1553 a 1590) užívá se gr. českých, které v urbáři r. 1651 převedeny jsou na groše míšeňské tak, že za 1 gr. český počítaly se 2 gr. mís., které se na panství poděbradském už od r. 1674 platily v penězích měny rýnské, ač tato se teprve r. 1777 do urburu dostala. počítala se 1 kopa gr. míš. za 70 kr. rýn. čili 1 zl. 10 kr. rýn. (z hřivny kolínské razilo se 18 zl. po 60 kr. rýn.). Odtud je na bíledni, že v XVIII. věku měla kopa gr. čes. v urburním záznamu cenu 140 kr. čili 2 zl. 20 kr. rýn. — Vedle toho však počítalo se od r. 1753 (vlastně již r. 1748) dle konvenční měny a pro obchod v malém byla lehčí říšská měna. Uvedeme-li různé ty měny: rýnskou, konvenční, říšskou a rakouskou v úměru, dostaneme = 18 : 20 : 24 : 21 zl. jakožto cenu stříbra kolínské hřivny. Dle toho pak můžeme posouditi, jakou cenu absolutní měly platy vůbec a lidu poddaného zvláště, a abychom si učinili názor, jakou cenu peníze tehdy měly, uvedeme si zde z různých let XVIII. věku průměrné roční ceny obilí, masa a piva na Poděbradsku R. 1771 byla, jak známo, veliká drahota. Denní mzda dělníkova byla v XVIII. stol. 10, 12, 15 kr. rýn..
|
|
